Letošní hit: barevné semišové boty

Semišové boty byly, jsou a budou stylové vždy. Jsou sice méně formální než boty z hladké kůže, ale pro spoustu lidí je to ideální každodenní obuv – do práce, do školy, na víkendy, kamkoliv.

Pokud se nechcete spokojit s “obyčejnou semiškou”, máte letos víc než kdy jindy vyhráno. Hitem poslední doby jsou totiž semišové boty s barevnou podrážkou, případně netradičně barevná je samotná semiš (červená, zelená, …).

Semišové boty jsou podle mě ideální přechodný stupeň pro muže, kteří by se rádi začali oblékat “lépe”. Dá se na ně přejít z tenisek, trekových bot nebo čehokoliv jiného, co dnes muži nosí, aniž by se hned kamarádi a známí ptali, proč nosíte slavnostní boty ve všední den. Vypadají jako “slavnostní”, ale jsou tak nějak casual.

Jak se o semišové boty starat?

Jedním z důvodů, proč se lidé semiše bojí, je jeho údržba. Pokud ale máte správné vybavení, je to mnohem jednodušší než péče o boty s hladkou kůží.

  1. Ideálně ihned po nákupu boty nastříkejte voděodpuzujícím sprejem. V obchodě máme sprej od Allen Edmonds nebo menší sprej od Loake. Díky tomu se na jejich povrchu vytvoří ochranná vrstvička, která dokonale odpuzuje vodu a nečistoty, takže je klidně můžete strčit pod kohoutek.
  2. Tuto vrstvičku je nutné čas od času obnovovat, protože samozřejmě nevydrží navždy.
  3. Pokud se vám na botách skvrna přecijen udělá, použijte kartáč na semiš. Koupíte ho u nás v salonu, možná i jinde.
  4. Pokud skvrnu nevyčistíte kartáčem, zkuste použít speciální gumu na semiš.
  5. Pokud neuspějete ani s ní, boty navlhčete, nastříkejte sprejem na čištění semiše, otřete hadříkem nebo houbou a boty opláchněte tekoucí vodou. Poté je nechte důkladně vyschnout. Před nošením je dobré boty ještě přejet kartáčem, aby lépe vypadaly.

Kde semišky koupit?

U nás aktuálně prodáváme 4 modely semišek:

Floyd

Morrison

Rhodes

Roux

Pokud nechcete nakoupit u nás, můžete se poohlédnout v zahraničních eshopech. Samozřejmě s tím, že pokud vám nebudou, budete muset delší dobu čekat na výměnu. Pravděpodobně se dají koupit i u nás v kamenných obchodech, ale nedokážeme posoudit jejich kvalitu a aktuální nabídku.

Pár fotek pro inspiraci

„Červené tkaničky jsou bestseller,“ říká Tkaničkový Král

Nedávno se nám v kancelářích ve dveřích objevil sympatický americký gentleman a ptal se, jestli je správně v Le Premier. Byli jsme trošku překvapeni, jak se mohl dostat do kanceláří a ne obchodu, tak jsme se ho postupně vyptávali, až jsme se dozvěděli, že je to otec jednoho z našich obchodních partnerů – Bena Hertze. Ben je ten, který “vymyslel” trend barevných tkaniček a založil eshop Benjos.com.

Řekli jsme si, že by bylo zajímavé, udělat s Benem rozhovor. Tak tady je. Abyste nemuseli louskat angličtinu, celý email jsem přeložil.

Ahoj Jakube,

Byl jsem mile překvapen, když mi táta vyprávěl nejen o vašem obchodě, ale tvém celém českém impériu!

Všechny jeho fotky na Instagramu měly velký úspěch a nedivil bych se, kdyby víc našich známých a zákazníků objevilo váš obchod. (Pozn. Pan Hertz zuřivě fotil náš sklad a náš tým a hned uploadoval na Instagram – účet hertz001:)

Líbí se mi tvoje nadšení a budu jedině rád, když o nás napíšete.

Váš business se zrodil z vaší vlastní potřeby – stejně jako ten náš – četl jsem, že jsi byl zrovna v Římě, když se ti přetrhla tkanička. Koupil jsi červené, ale po návratu do USA jsi už žádné podobné nemohl sehnat. Takže jsi sehnal dodavatele a začal je nabízet sám. Bylo to vážně tak jednoduché?

Ano, stejně jako mnoho jiných skvělých značek (včetně Le Premier:-) se náš business zrodil z naší vlastní potřeby. Nebylo to jednoduché – trvalo několik měsíců domluvit se s výrobci a sestavit finanční projekce. Nyní máme malý podnik se sídlem v Minneapolis a doufáme, že začneme nabízet i další drobné barevné doplňky.

Jak vybíráte nové barvy? A jejich názvy? (pozn. v originále se barvy tkaniček jmenují třeba “mokrý kanárek” nebo “plivanec příšery”)

Začal jsem vybírat barvy tak, že jsem našim dodavatelům posílal obrázky s barvami, které se mi líbily, ale nedávno jsme přešli na barevný systém Pantone, který je mnohem přesnější a nyní mají tkaničky skutečně barvu, jakou chci. Na jména přijdu vždycky tak nějak přirozeně. Odjakživa jsem měl rád riziko a dobrodružství a naštěstí mám dobrou paměť, takže si pamatuju spoustu vtipných historek a osobností.

Kdo jsou vaši zákazníci? Jsou roztroušeni různě po světě, stejně jako my? (Pozn. Já jsem Bena našel pod jedním článkem ve Wall Street Journal).

Stejně jako o vás se o nás zákazníci dozvídají odevšad. Když o nás napíše větší médium, získáme většinou velkoobchodní zakázku ve větším městě, ale zhruba 30 % našeho obratu stále pochází z našeho eshopu. Určitě ti neušlo, že celý ten boom okolo pánských módních blogů nezaškodil a chlapi, co je píší, jsou ve skutečnosti příjemní a mají rádi malé značky. Obchody, které prodávají Benjos, jsou po celém světě, malé i velké. Každý týden dostávám několik žádostí, ale snažím se pečlivě vybírat, s kým budu spolupracovat.

Které barvy teď nejvíc letí? Které se prodávají nejvíce?

Naše 1000RW30 (Rosso Scuderia) je neustále vyprodaná, nestíháme ji dost rychle vyrábět. Neonová je velký hit teď na jaře. Rád bych udělal některé tlumenější odvážné barvy na podzim, ale nevím, jak moc budou fungovat s tmavými botami.

Plánujete rozšířit svou nabídku zboží, nebo chcete zůstat pouze u tkaniček?

Máme spoustu plánů pro expanzi, co se týče drobného galanterijního zboží. Nebojte se, budete jedni z prvních, kdo se o tom dozví.

Maturitní peklo

Náš čtenář Honza Stopka poslal velmi zajímavý e-mail s ještě zajímavější fotkou, respektive dokumentací, kam až lze klesnout.

“Přes svou přítelkyni jsem narazil na Váš blog (dříve mi často ukazovala podobné stránky modnipeklo.cz) a je to pouhý den později a já jsem maturoval (státní maturita z češtiny). Většina maturantů byla více méně společensky oblečená, společenské kalhoty, boty, košile samozřejmostí, někteří (včetně mě) se přemohli a do neúnosného vedra si na sebe vzali i sako a kravatu. Bylo tam i několik buranů, kteří přišli v džínách, tričku, jakoby se nechumelilo. Ale jeden můj spolužák na sobě dokázal vytvořit kombinaci oblečení, která by bohatě vystačila jako téma pro slohovku na několik stránek. Bílá košile (z pochybné tkaniny), k tomu neuvěřitelně nakrátko uvázaná kravata ani barvou se nehodící k 3/4 pláťákům tak na nějaký horský výlet (podotýkám, že měly gumu kolem pasu a šňůrku, jež mašličkou úhledně zakrývala nápis LUXESPORT). Vše úhledně zakončeno černými ponožkami v kožených polobotkách. Jakoby někdo vzal dvě osoby a skřížil jejich oblečení. Opravdu chuťovka. Ale k maturitě ho pustili, takže vlastně proč ne, že?”

Jak píše Honza, k maturitě ho pustili… Buď je to tedy nějaký místní obecní blázen a všichni zavřeli obě oči, nebo to prostě nikomu nepřišlo divné. A to je teprve k pláči.

A ještě jedna fotka od našeho čtenáře, maturita na odborném učilišti v Teplicích.

Co nesnášíme I: sety kravata + kapesníček

Ani bych se nedivil, kdybyste po takhle ošklivém obrázku ani nechtěli číst dál. Ale nějak zaujmout pozornost musíme.

Víme, že bychom měli být rádi za každého, kdo se aspoň odváží nějaký kapesníček v kapsičce saka nosit, ale…

Rozhodně by si neměl kupovat sety kravaty, kapesníčku, někdy i manžetových knoflíčků. Obzvlášť, pokud je vše vyvedeno v oranžové barvě kulhavého leoparda a stojí 348 Kč.

A proč že se to nědělá? Protože je to prostě nehezké a odpudivé.

Abychom vás ještě trochu znechutili (snad zafunguje léčba šokem), máme pár dalších obrázků:

Dost bylo nevkusu. Jak by se to tedy mělo dělat správně?

Pro začátek – čistě bílý lněný/bavlněný/hedvábný kapesníček se hodí téměř vždy. Pokud si nejste jisti v kramflecích, zkuste nejdřív nosit bílý kapesníček.

Pokud už nějaké “kapesníčkové sebevědomí” máte, pusťte se do barevných.

S čím se kapesníček nejlépe ladí?

  1. S kravatou. Ale musí být z podobné, ne stejné látky. Případně může kapesníček vypíchnout některou z méně výrazných barev kravaty.
  2. S košilí. Může být čistě bílý, nebo podobné barvy (ale sytější, tlumenější, …) jako košile.
  3. S ponožkami. Nosíte-li barevné ponožky, můžete kapesníček ladit k nim. Projdou vám i výraznější barvy.
  4. S kalhotami, botami, náhodně. Klidně si ráno můžete hodit korunou a vybrat kapesníček náhodně. Velice pravděpodobně budete vypadat lépe než bez něj.
Pár obrázků pro inspiraci:

 

Jak že se to vlastně zapíná?!

Se saky je jeden zásadní problém – většinou mají některé knoflíky navíc, které se nezapínají. Jak má ale člověk poznat, které to jsou? Někoho to naučí táta, někdo to okouká, někoho to napadne samo, ale zejména ve složitějších situacích (3 knoflíky, dvouřadá saka, …) si spousta mužů neví rady.

Proto jsme tady.

Proč se zapíná, jak se zapíná

Byl jednou jeden král, který rád jedl. Jedl rád tak dlouho, až byl tlustý, že už si nedokázal zapnout spodní knoflík u saka a vestičky. Jelikož to byl král, poddaní ho nechtěli urazit, tak si svoje knoflíky rozepli také.

A jelikož to byl král britský – Eduard VII. – a Británie v té době byla světovou velmocí, tento tred se rozšířil po celém světě a stal se standardem.

V té době to byla jen formalita bez nějakého funkčního opodstatnění, ale dnes už se saka šijí tak, že se u nich nepočítá se zapínáním spodního knoflíku. Pokud ho zapnete, bude sako vypadat “divně” a ještě se vám bude hůře pohybovat, protože budete okolo boků příliš sevření.

Pamatujte: Ve stoje je jednořadé sako zapnuté, v sedě rozepnuté. Postupně se vám zapínání a rozepínání knoflíčku při změně polohy naprosto zautomatizuje.

Jednořadá saka

Začneme od těch nejjednodušších. Saka s jedním knoflíkem jsou neobvyklá, ale nevypadají úplně špatně. A pravidlo je u nich jednoduché – knoflík se zapíná.

Jednořadá saka s dvěma konflíky jsou naprosto nejrozšířenější a nejčastěji se také zapínají špatně. Spodní knoflík zůstává vždy rozepnutý a zapíná se jen horní.

U tříknoflíkových sak začínají první problémy. Existují totiž 2 základní druhy: klasické s “ležícími/placatými” klopami a pak tzv. “3-roll-2” se zvlněnými klopami.

U klasického můžete zapnout buď jen prostřední, nebo horní dva – to většinou vypadá lépe.

3-roll-2 jsou saka, u kterých jsou klopy střiženy tak, aby směřovaly k prostřednímu knoflíku. Horní knoflík je u nich jen na okrasu, protože pokud byste ho zapnuli, vypadalo by to vyloženě divně. Na obrázku výše je právě takové sako.

Existují i čtyřknoflíková saka, ale ty jsou vhodné snad jen pro extrémně vysoké muže a i tehdy by vypadalo lépe správně střižené tříknoflíkové sako.

Dvouřadá saka

Teď se teprve dostáváme do pravé džungle. Dvouřadá saka. Většinou jsou vhodná spíše pro formálnější události, ale znovu se vrací “do módy” a za pár let možná budou letět i u nás.

Pokud máte problém najít padnoucí jednořadé sako, s dvouřadým to budete mít ještě těžší. Navíc hrozí, že vám přidá 15 kg a budete vypadat mnohem tlustší. Dvouřadá saka jsou vysoce riziková záležitost – buďto můžete vypadat opravdu dobře, nebo opravdu špatně. Jednořadým většinou nic nezkazíte.

Pamatujte: Dvouřadá saka se nerozepínají ani vsedě – může za to jejich vojenský původ. A ve stoje už to vůbec nezkoušejte, na rozepínání nejsou dvouřadá saka prostě stavěná.

 

Na obrázku vidíte tzv. typ 4×1 – má celkem 4 knoflíky, ale jen 1 se dá zapnout.

Typ 4×2 – zapíná se jen horní ze dvou zapínatelných knoflíků.

Typ 6×1.

Typ 6×2 – u něj se zapíná pouze vrchní knoflík. Jde pravděpodobně o nejběžnější typ, který seženete i u nás.

Máte už v tom trochu jasno? 

Jak pečovat o kožené podrážky

Jednak to zajímalo mě, jednak se na to ptalo hodně zákazníků. Jak ošetřovat kožené podrážky a jak dlouho vlastně vydrží?

Kožená podrážka není navždy, jednou ji budete muset vyměnit. Pokud máte rámovou botu (například naše Loake), není to problém. Jestliže máte lepenou botu, asi to nějak půjde také, ale výsledek je značně nejistý. Jak dlouho podrážky vydrží, tedy za jak dlouho se prochodí, to záleží na frekvenci nošení bot.

Jestliže boty nosíte 5x týdně, tak počítejte zhruba rok, maximálně rok a půl. Pak podrážka odejde do obuvnického nebe. Na botách nošených 2x týdně vám bezproblémů vydrží 2 roky. Jak poznáte, že podrážce končí životnost? Cítíte každý kamínek a máte v ní díru :) Někteří zákazníci se bojí, že velmi rychle podrážku prochodí na švy – a že je pak obrousí a podrážka se rozpadne. Na fotografii níže vidíte botu starou zhruba 2 roky, nošenou průměrně 2x týdně. Švy už nejsou znatelné, jak jsou obroušené, ale ničemu to nevadí. Někteří výrobci nebo ševci tyto švy skrývají, takže je na podrážce vůbec nevidíte. To je samozřejmě nejlepší řešení, ale tento způsob botu prodražuje a je překážkou rychlé výrobě. Proto ho výrobci jako Loake nebo Allen Edmonds nepoužívají.

2 roky chozená kožená podrážka

Jak o koženou podrážku pečovat?

Nijak zvlášť, prostě choďtě a jednou za měsíc ji natřete ochraným prostředkem. Buď od Collonilu (Sohlen Tonic) – 3-4 tenké vrstvy a nechte zaschnout, nebo od Burgolu, který na to má speciální olej se štětečkem. U nás se ale koupit nedá, já jsem to chtěl dovážet, ale zatím to je ve hvězdách. Collonil ale poslouží velmi dobře.
Podrážka se jednak impregnuje, jednak se méně odírá. Nikdo nikdy nezměřil, o kolik se prodlouží životnost při používání těchto přípravků, ale nějaký ten měsíc to bude. Ten Collonil budeme mít u nás v obchodě od zítra za 179 Kč (pro rýpající – ano, dá se sehnat o pár korun levněji, ale tohle je naše cena :).

Jak a kde koženou podrážku vyměnit?

To je problém. A hned vám řeknu proč. Zaprvé to je pracné, a proto to nikdo nechce dělat, a za druhé to vyžaduje neuvěřitelnou zručnost. Pokud totiž švec nemá originální kopyto, tak není lehké po výměně kožený vršek boty znovu napasovat do rámu boty. Upřímně říkám, že nevím, kdo by v Česku uměl bezvadně vyměnit koženou podrážku. A neporadil mi ani pan Zachariáš, který to kdysi dělal, ale opravám jiné, než své obuvi se již nevěnuje. I proto mají velcí výrobci svoje repairing services. Pošlete jim botu, napnou ji na originální kopyto, vymění podrážku, podpatek, vnitřní podešev, bota se nově rozleští a máte na 2 roky zase vystaráno. Tento týden odešleme moje roční Connery Tan na jednu takovou proceduru ať vidíte rozdíl. Boty to ještě nutně nepotřebují, ale zrhuba za půl roku bych stejně musel podrážku vyměnit. Měl/Mám ty boty velmi rád a odchodil jsem v nich celou zimu.

Lež jak vrata

Slyšel jsem od jednoho obuvníka (no, vyrábí i klíče a prodává hodinky…), že nejlepší je boty podrazit, že pak se o podrážku nestaráte. Omyl. I gumovou podrážku prochodíte nebo spíše častěji z nějaké strany sešmajdáte. A pak ji musíte vyměnit. Jenže s každou výměnou je třeba originální podrážku zbrousit. Takže ani tu gumu nemůžete vyměňovat donekonečna.

Pták na kravatě

Ha… Tak pod peklem (cestu tam jsme našli v minulém článku) ještě něco existuje. Protože jinak si neumím vysvětlit sekci kravaty na Fler.cz. Já vím – nezávislí umělci, ženy na mateřské, zábava, legrace, prostě nebrat to tak vážně. No jo, což o to, ale ti lidé za to chtějí peníze.

Ukažte mi soudného člověka, který se vezme kravatu “Na širém moři” (zlevněno z 388 Kč na 333 Kč), nebo kravatu s ptákem papouškem. Tam prostě není jediná kloudná kravata. Přitom já bych třeba s nějakým českým šikovným výrobcem spolupráci navázal a mohli bychom ho prodávat v obchodě. Jenže to jsou samé snové motivy, ptáci, auta a lodě.

 

 

 

 

 

 

 

Další skvosty:

http://www.fler.cz/zbozi/kravata-automobilni-2616085

http://www.fler.cz/zbozi/nevite-jakou-barvu-kravaty-2247144

http://www.fler.cz/zbozi/pro-muze/kravaty?page=2


      

Půl království za tuhle kravatu

Foto: 4JAN Public Relation

Ten, kdo mi sežene jednu z kravat na obrázku, ten si může vybrat jakoukoli kravatu u nás v obchodě. Na té fotce chybí jen pobíhající jednorožec a Kočkovy labutě.

Když jsme to viděli, tak jsme si málem nadělali do kalhot. Na fotce je nejlepší makléř realitní sítě Century 21 s Romanem Hassmannem, zakladatelem Amway v ČR.

Děkujeme Vojtovi Arnoštovi, který nám poslal tip. A také zařazujeme jeho výraz “flat top účes”, kterým okomentoval účes pana Hassmana, do zlatého fondu Le Premier. You can not buy class.

 

Pozor na podezřelý web

Na Lupa.cz jsem v sekci Startupy narazil na web www.saka-obleky.cz. To na Lupě nikdo neověřuje vložené informace? Jestli je něco urážkou slova startup a degradací práce všech lidí, kteří se opravdu o něco snaží, tak to je tento projekt.

Cituji z katalogu na Lupě

Projekt zakladatelé rozběhli poté, co je naštvala nutnost jezdit kvůli každé koupi pánského oblečení do zahraničí. Jsou totiž nekompromisní na kvalitu a z nabídky tuzemských prodejců jim bylo častokrát špatně. Druhým a neméně silným motivátorem bylo naučit se české a slovenské muže stylově a přitom elegantně oblékat, rozběhli proto spolupráci s předním slovenským stylistou a módním odborníkem, Michalem Remenárem.

Tedy vznešená slova. Inu podíval jsem se projektu na zoubek. A musím smutně konstatovat – ruce pryč. Vypadá to na pěkný monkey business. To je ČR plná takových nýmandů nebo v horším případě podvodníků? Proč tak silná slova? Proto…

1) Sekce pánské obleky obsahuje 2 produkty. Ano, pouze 2. Jeden za necelých 4000 Kč a druhý za 12999 Kč. Nemůžete si vybrat ani velikost, fotky jsou očividně ukradené. Však se podívejte.

2) Sekce košile je snad ještě více zoufalá. Prodávají zde 7 košil, které doslova vykradli z webu Charles Thyrwitt. Ukradli popisky, fotky, prostě všechno. A košili si tady můžete koupit za 1499 Kč + poštovné. Tu samou najdete na webu Charles Thyrwitt za 29.95 liber. Opět důkaz – český fake web vs. Charles Thyrwitt.  Nejspíše to funguje tak, že si objednáte košili, oni ji objednají v Anglii a pak vám naúčtují přirážku. Svědčí o tom i sekce dodací podmínky, kde se píše, že “Dodávky předmětu plnění (objednaného zboží) budou dle dostupnosti produktů a provozních možností prodávajícího realizovány v co nejkratším termínu, obvykle do 14-31 pracovních dnů od závazného potvrzení a uhrazení objednávky. Ve výjimečných případech může být dodací lhůta po domluvě s kupujícím delší”. 

3) Prodávají boty od Zegny. Ale kde je berou, to je otázka. Takže buď fake nebo to je jen vějička na vylákání peněz. Ostatně platit můžete bankovním převodem, ale mají tam i loga karetních asociací a PayPal. Ani po registraci jsem však nepřišel na to, jak zaplatit. Házelo to stále jen možnost bankovního převodu. V detailu zboží se nedozvíte, jestli je produkt skladem.

Celé je to podivné, fotky jsou vykradené, popisky také, málo produktů, web plný chyb… Prostě startup jak má být. Nebo je to recese a já jsem se nachytal? Jsem z toho volaký zmetěný. 

P.S. O společnosti

Společnost SAKA – Luxusní obleky se zabývá především prodejem a distribucí luxusní pánské módy od předních dizajnérů a výrobců. Našim prvoradým cílem je spokojený zákazník – snažíme se o to, aby jste se v oblečení od nás cítili dobře a proto vybíráme pouze prověřené dodavatele a kvalitní materiály. U nás si díky rozdělení obleků do několika stylových a cenových tříd vybere opravdu každý. Pokud byste v našem obchodě nenašli to co hledáte, kontaktujte nás prosím a pokusíme se Vám vyjít vstříc. Firma SAKA samozřejmě neexistuje. Za projektem stojí fyzická osoba podnikající - Jana Šiková, IČ: 88385485.

Abercrombie guy

Hohóó, už jsme tu dlouho neměli žádný hejtovací článek. Dámy a pánové prominou, ale toto jsem si nemohl odpustit aneb i v Praze potkáte Abercrombie guy. Stylově zvednutý límec, supr trenky (nezbytné roztřepení) a Crocs (asi St. Patrick edition). Takhle bych nevyšel ani pro meloun k Vietnamcům v Karlíně.

A jaké z toho plyne poučení? Pokud nechcete vypadat jak lulin, tak si nezvedejte límec u polo trička, neberte si ustřižené rifle a nechoďte v dubnu po městě v pantoflích bez ponožek :)