„Nejnešťastnější šťastlivec na světě“ – tak se přezdívá dnes již jednadevadesátiletému chorvatskému učiteli hudby, který celkem sedmkrát jen stěží uvěřitelným způsobem utekl hrobníkovi z lopaty. Jeho štěstí v neštěstí nakonec korunovala ohromná výhra v loterii.
Série příhod, kdy se Chorvat Frane Selak ocitl tváří v tvář smrti, nastala roku 1962. Tehdy dvaatřicetiletý Selak cestoval vlakem, který při přejezdu zrádným kaňonem vykolejil a zřítil se do ledové vody. Selaka kdosi neznámý vytáhl z vody, zatímco sedmnáct dalších lidí přišlo o život.
Hned následujícího roku jej čekala další traumatická cesta. Při svém prvním a zároveň posledním putováním v oblacích Selak vypadl z letounu, jemuž se za letu otevřely poškozené dveře. Devatenáct cestujících zemřelo, jen Selak dopadl do balíku slámy.
Další ze „smrtonosných“ příhod Selaka čekaly na vozovce. Roku 1966 s ním sjel autobus ze srázu do řeky, tehdy utonuli čtyři pasažéři. O čtyři roky později se Selakovi vznítil motor auta, unikl těsně před explozí, podobná událost se stala pár let poté znovu. Roku 1995 jej srazil autobus a roku 1996 málem v horských serpentinách čelně havaroval s dodávkou patřící OSN – místo toho však strhl volant, vyskočil z vozu a zachytil se větve stromu, zatímco jeho automobil letěl 100 metrů hlubokým srázem.
Ve věku sedmdesáti tří let Selaka překvapila další z nepravděpodobných příhod. Poprvé si vsadil v loterii a na první dobrou vyhrál v přepočtu téměř 20 milionů korun. Za výhru si pořídil dva domy a loď, zbytek daroval rodině a přátelům.
Frane Selak, jemuž je dnes úctyhodných devadesát jedna let, o svém životě sám prohlašuje: „Můžete se na to podívat dvěma způsoby – buď jsem tím nejnešťastnějším, nebo tím nejšťastnějším mužem na světě. Preferuji věřit tomu druhému.“
Jan Králík
