V divokých disko dekádách byl sice kokain nelegální drogou, avšak všelijaké doplňky k jeho „pohodlnému“ nebo snad „stylovému“ užívání se v klidu mohly oficiálně propagovat. Stačilo použít „magickou“ větu a za mnohdy bizarní reklamu nabádající k užití drogy, jež zničila nespočet životů, nebyl žádný postih.
V pozdních sedmdesátých až do poloviny osmdesátých let minulého století nebylo neobvyklé, aby člověk v americkém tisku narazil na jednu z podivných reklam lákající ke koupi všelijakých vymožeností vztahujících se k užívání tehdy stále populárnější drogy – kokainu.
Na stránkách takových (nejčastěji pánských) časopisů, jejichž názvy, jako je Hustler nebo Penthouse, rezonují ve světě dodnes, si tak čtenář/uživatel mohl pořídit například šňupací trubičku příhodně vyrobenou do tvaru vysavače, žiletku vykládanou zlatem, čistící a hydratační roztoky pro často podrážděnou či poškozenou nosní dutinu a mnoho dalších výdobytků.
Kokain byl v době právě tvrdě probíhající „válce proti drogám“ samozřejmě ilegální substancí, ale na zákaz propagace pomůcek k jeho užívání byly autority prozatím krátké. Pod reklamu, která sama výslovně kokain nezmiňovala (místo toho se používalo všeříkající slovo „sníh“) stačilo malými písmeny napsat: „Není míněno pro ilegální účely!“
Dnes v USA ročně zemře na předávkování kokainem okolo 16 tisíc obyvatel.
Jan Králík
