Futuristické pohledy z roku 1900 nevzešly z mozků vědců, vynálezců nebo vizionářů, ale z jedné „obyčejné“ továrny na čokoládu. Nápady se v některých případech příliš neliší od skutečnosti, jen jsou vyobrazeny v poněkud bizarním provedení.
My už ono datum – 2000 – sice přetahujeme o dobrých dvacet let, ale i tak můžeme ocenit (pro někoho) stále nedávnou imaginární minulost očima našich předků z úplného počátku 20. století.
Německá továrna na čokoládu Theodor Hildebrand & Son se sídlem v Berlíně v tehdejším Prusku, která za sebou měla téměř stoletou historii, se roku 1900 rozhodla k originálnímu marketingovému kroku.
V rámci pařížské světové výstavy uspořádala kampaň s budoucností v hlavní roli. S názvem „Německo v roce 2000“ ztvárnila dvanáct pohledů do budoucna. Obrázky pak byly podobně jako v Karlíkovi a továrně na čokoládu vloženy do krabiček s nejprodávanějšími čokoládovými kousky.
Od poměrně střízlivých výjevů, jako třeba přímý přenos uměleckých vystoupení, poháněných duchem právě plnou parou běžícím „dlouhým stoletím“ plným nových technologických vynálezů, se imaginace autorů posunula směrem k absurdnu. Tak se mezi pohledy dostala i malovaná scéna s městem kompletně zakrytým skleněnou střechou chránící před nepěkným počasím.
Jak se zdá, život v budoucnu je často zobrazován s různými nemyslitelnými vynálezy a vymoženostmi, ale v čem se tehdejší představivost přece jen zasekla, je to nejběžnější – oblečení. Na odhalená dámská lýtka prostě umělcova ruka ještě nebyla připravena.
Jan Králík
