Všichni máme nějakého kamaráda, u kterého nám není příliš jasné, čím se živí. Potkáte ho na každém mejdanu – tu pije drahé panáky, tu tahá z kapsy podezřelý pytlíček a mizí s partou na toalety, jindy zas dává na FB fotky z Karibiku.

Fotky z klubů postuje v nemožných nočních hodinách, snídá okolo jedné, je tedy evidentní, že ve Vodafonu ani v Komerční bance zaměstnán nebude. Když se navíc pomocí šeptandy ujistíte, že nepracuje ani pro jednoho z vašich hipsterských přátel provozujících firmy na 3D tiskárny nebo analýzu sociálních sítí, je namístě se nad věcí zamyslet. Jak to jen dělá?

Praotcem podobných týpků v Česku je Sagvan Tofi. Už od dob Kamaráda do deště se všichni ptají, čím se vlastně živí. O jeho živobytí se v jednom televizním přímém přenosu zajímal dokonce i Marek Eben. Živí ho snad ty jeho krásné partnerky? Nepravděpodobné. Prodává vitamíny? Nemožné. Tofi byl jedním z mála vyvolených, bulvár ho pořád fotil, ale nic se od něj pořádně nedozvěděl. Pro tuto formu živobytí byl dokonce zaveden i zvláštní pojem – „Tofiho efekt“.

snimek-obrazovky-2016-12-10-v-10-26-35

Letošní rok nám, fanouškům tohoto způsobu života, přinesl určité zklamání. Ukázalo se totiž, že Tofi pod krycím jménem vytváří reklamní kampaně a píše scénáře k muzikálům. Takže taky dře – takové zklamání! Všechny ty moje argumenty, kdy jsem partnerkám tvrdil, že by mě měly živit jako Krainová Tofiho, přišly vniveč.

Nezbývá než doufat, že mu všechny projekty krachnou – ne snad že bych mu přál něco zlého, ale zase toužím zažít ten pocit tajemství, čím se Sagvan Tofi živí. Je to totiž mimořádný člověk, který nám všem ukázal cestu. Před mnoha lety jsem se s ním bavil a pověděl mi: „Podívej, kamaráde, tady je možná člověk hvězda, ale jak přejedeš přes Cínovec, už tě nikdo nezná, jsi úplná nula.“ Nevím už, co jsem mu na to odpověděl, ale Sagvan mi na to opáčil: „Na svůj věk jsi chytrej kluk.“

Vidíte? Je to dvacet let, a já si na to pořád pamatuju. Možná v tom je to tajemství lidí, u kterých nevíme, čím se vlastně živí. Dokážou k ostatním prostě jen být fajn.

Jakub Horák

Komentáře