Uplynulá zima byla mírně řečeno velmi mírná a jarní počasí panující již na konci února nám dávalo naději, že jaro letos propukne s plnou parádou dříve než obvykle. Do toho přišla pandemie a s ní související přísná opatření, jejichž zavedení si pochvalují mnozí ekologičtí aktivisté, protože se díky útlumu dopravy a průmyslové výroby vyčistí ovzduší a klesnou zkázotvorné emise. Jenže chyba lávky – takhle triviálně klima ani svět opravdu nefungují.

Jestli si teď dopřáváte – mimo jiné i na základě doporučení zdravotníků – daleko větší míru pohybu na „zdravém vzduchu“, samozřejmě s efektivně zakrytým obličejem, možná jste si toho už všimli, zvláště pokud nosíte brýle, které se při nošení roušky zamlžují. Toho, že zatímco ještě před pár dny k nám vanuly teplé vlhké větry od západu, teď je situace opačná – vanou k nám mrazivé větry od východu. Což je pro obrýlence dobrá zpráva, neboť při chůzi či běhu v protivětru se brýle tolik nezamlžují.

Špatná zpráva je to ovšem pro všechny, kdo se těšili na pokračující nástup jarního počasí. Podle meteorologů se však není na co těšit. Protože obávaná „bestie z východu“, jak se označuje proudění extrémně chladného vzduchu z Arktidy kolem tlakové výše nad severovýchodní Evropou, k nám tenhle týden přinese mrazivé zimní teploty. A dle měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu budou konec března a první polovina dubna v dlouhodobém srovnání teplotně podprůměrné.

Měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu

Měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu

Druhá neblahá zpráva je, že ty satelitní fotky srovnávající kvalitu ovzduší „před a po koronaviru“ v severní Itálii nebyly možná „fake“, ale podle dlouhodobějších měření neříkají úplnou pravdu. Vlastně neříkají pravdu vůbec. Je sice fakt, že se v Itálii ve významné míře zastavila doprava i průmysl, tedy hlavní emitenti látek znečišťujících ovzduší, takže by bylo logické očekávat jeho vyčištění, jenomže opak je pravdou. Přísná karanténní opatření totiž znamenají, že lidé jsou pořád doma. A protože se ochladilo, je logické očekávat, že si topí. Ponejvíce dřevěnými briketami a peletami, které jsou podporovány coby „ekologický“ zdroj tepla, a to „v rámci snad té vůbec nejhloupější energetické a environmentální politiky,“ popisuje situaci švýcarský meteorolog Jörg Kachelman na svém twitterovém účtu. S odkazem na tento článek z italského deníku Gazetta.

Grafy znázorňují dvě hlavní znečišťující látky – 1) NO₂ pocházející z dopravy, průmyslu a procesů spalování včetně domácích topenišť, z nichž v drtivé míře pocházejí také 2) prachové částice. Někteří vědci navíc tvrdí, že právě ony jsou dnes kromě jiných zdravotních rizik jedním z významných vektorů koronavirové nákazy.

Grafy znázorňují dvě hlavní znečišťující látky – 1) NO₂ pocházející z dopravy, průmyslu a procesů spalování včetně domácích topenišť, z nichž v drtivé míře pocházejí také 2) prachové částice. Někteří vědci navíc tvrdí, že právě ony jsou dnes vedle jiných svých zdravotních rizik jedním z vektorů koronavirové nákazy.

Současný nouzový stav tak nastavuje ekologistickým hnutím a jejich radikálním požadavkům úplně jiné zrcadlo, než jaké nám ukazují oni – tedy že nejškodlivější „virus“ na zemi je člověk a jeho činnost. Jenomže nebýt dnes soukromých osobních aut pro individuální dopravu, museli bychom spoléhat na veřejnou dopravu nebo raději všude chodit pěšky, což by třeba v menších obcích znamenalo stejný problém jako kdysi před staletími. Nebýt kamionů, nefungovalo by ani základní zásobování. Nebýt jednorázových plastů, velká část lékařských výkonů by nebyla možná. A nebýt spolehlivých zdrojů energie, u nás třeba z Temelína nebo Chvaletic, stejně jako všude po Evropě ze zatím nezavřených jaderných či uhelných elektráren, nefungovaly by pořádně ani domácnosti, obchody či veřejné služby, ale hlavně ani nemocnice.

Jiří Vrátný

Komentáře