Američané je nosí z pohodlnosti, Britové z tradice, hipsteři z prostého vzdoru. V poslední době zažívají šle velký comeback a to především díky kolekcím módních domů i nabídce konfekčních řetězců. Především kvůli liberálnosti doby je možné vzít si šle bez saka a třeba i k džínám.
Šle, šráky, kšíry, kšandy (držme se pravého názvu „šle“) jsou neuvěřitelně pohodlná věc. Dříve bylo pravidlem brát si šle jen pod vestu a následně sako. O něčem, co se vzdáleně šlím podobá, můžeme mluvit už ve Francii 18. století. Tehdy to ale byly stuhy protažené obšitou dírkou v kalhotách. Více než jako módní doplněk patřily spíše do kategorie spodního prádla. Ukazovat je na veřejnosti bylo stejné tabu jako exhibovat zbytek podvlékacího prádla.
Dokonce ještě v roce 1938 na Long Islandu vznikla organizace bojující proti viditelnému nošení šlí bez saka nebo kabátu. Tito lidé to považovali za frivolní až nemravné. I když se jim na chvíli zákaz podařilo prosadit, po čase byl zase zrušen.
V takové podobě, v jaké šle známe dnes, se jejich vznik datuje do roku 1822, kdy Albert Thurston přišel s koženými popruhy, které se za knoflíčky připínaly ke kalhotám. Jejich začlenění do šatníku má co dočinění s módou. Tehdejším trendem v pánské módě byly vysoké pasy. Skutečně hodně vysoké. A proto je téměř i anatomicky nemožné, aby pásek udržel takto vysoké kalhoty na patřičném místě. Ostatně značka Albert Thurston je dodnes synonymem kvalitních šlí.
S průmyslovou revolucí přišly nové technologie a nové materiály a šle se začaly vyrábět z hustě tkané vlny. Původně se popruhy k sobě spojovaly souběžně, tedy do tvaru písmene H. Později došlo k jejich překřížení jako písmeno X, od kterého už nebylo daleko ke splynutí do písmene Y. Dnes jsou však k dostání všechny tři varianty. Stačí si jen vybrat.
Na americký kontinent začaly šle pronikat v druhé polovině 19. století. Tedy přesně v roce 1871 si vynález nazvaný „nastavitelné a odnímatelné popruhy oděvů“ nechal patentovat člověk jménem Samuel Clemens. Možná ho znáte pod jménem Mark Twain. Ano, ten Mark Twain.
Dnes bychom řekli, že šle byly unisexy. Nosili je jak páni, tak i dámy, které si je oblíbily pro upínání podvlékacích kalhot. Kovové úchyty se na šlích objevily až v roce 1894. Do té doby se stále upínaly na knoflíčky přišité na kalhotách. Ostatně tento trend se objevuje i dnes.
Když tedy šle byly tak oblíbené a inovované, proč došlo k jejich úpadku? Stačí jedno slovo – móda. Přišlo 20. století a to s sebou přineslo nejen nové módní trendy, ale i celou řadu technických vymožeností. Pas kalhot začal klesat a dokonce následně během 1. světové války byly šle nahrazeny vojenskými opasky.
Chvilka pro historku z natáčení – herci jako Humphrey Bogart a Ralph Richardson na šle nedali dopustit. Dokonce se traduje, že když vypukla druhá světová válka, Richardson si nakoupil minimálně šest párů do zásoby. Bál se přídělového systému.
Přišla 60. léta, mírumilovné květinové děti, ale také britští skinheadi, kteří šle pojali jako symbol pracující třídy a staly se nedílnou součástí jejich oblékání. Všimněte si, že přesně tady mluvíme o symbolu, který něco představuje, tedy nějakém trendu, který razí určitá skupina za určitým úmyslem. Svým způsobem je to módní výstřelek. Kromě holých hlav jsou pro skinheads i hooligans (není podmínkou) typické úzké džíny, které perfektně drží samy o sobě. Pásku ani šlí není zapotřebí. Svým způsobem tak skinheads oprášili tento zašlý trend a vrátili jej mezi lidi. V davu je evidentně síla.
Ani film nezůstal pozadu. Od Malcolma McDowella v Mechanickém pomeranči přes Annie Hallovou od Woody Allena (opět unisexový prvek, který inspiroval řadu žen), šle nosil Michael Douglas jako Gordon Gekko ve Wall Street, šprt Steve Urkel ze seriálu Family Matters a nemůžeme opomenout ani Chucka Basse z Gossip Girl. Pokud vám uniká smysl trendu šlí houpajících se pod rozkrokem, ani to není nic nového. Časopis People už v roce 1986 napsal, že pokud chcete držet krok s módou, spadlé šle jsou nezbytností.
V dnešní době na ně ale bezpočet mužů nedá dopustit. Třeba i filmový Bond, herec Daniel Craig. Kdo si na nich tak trochu vybudoval kariéru a udělal z nich svoje poznávací znamení, je legenda žurnalistického odvětví Larry King. Poprvé se v nich objevil v roce 1987 po operaci srdce, kdy shodil nějaké to kilo. Během patnáctiletého vysílání vystřídal snad všechny možné barvy. V rozhovoru pro časopis Time z roku 2009 uvedl, že vlastní více jak 150 modelů šlí.
Muž, který nosí šle, projevuje dobrý vkus, jistý obdiv a zálibu v minulosti a také to, že má prostě rád pohodlí. A to je na nich skvělé. Spojují dohromady jak pohodlí, tak eleganci a styl. Pokud se je rozhodnete nosit, existuje jedno hlavní pravidlo. Nikdy si je nebrat společně s páskem. To je společenské faux pas a především nelogické jednání.
Jiří Hofbauer