Krásná Madame de Pompadour, milenka francouzského krále a přední ikona tehdejší módy, chodila oděna v okouzlující indické látce, zatímco běžní „smrtelníci“ si na trendy tkaninu pod pohrůžkou trestu smrti ani nesáhli.
Lesklá textilie pocházející z oblasti dnešní Indie a Pákistánu, kde se vyrábí již po několik tisíciletí, dobyla v 15. století svou krásou (nejen) evropský svět. Tehdy ji k portugalským břehům, spolu s tolik ceněným kořením, které mnohdy přesáhlo cenu drahých kovů, dovezl z Indie proslulý mořeplavec a objevitel Vasco da Gama.
V 17. století pak dovoz dekorované látky, která navíc díky kvalitní impregnaci odpuzovala vodu a odolávala zašpinění, dosáhl vrcholu. V těchto dobách dokonce nastalo takzvané „kalikové šílenství“ (kaliko je název tkaniny bez potisku, právě s dekorem se z ní pak stává chintz).
Z použití jako interiérové textilie se později látka stala oblíbeným materiálem běžných žen, které odstřižky bavlněné látky používaly jako ozdobné detaily vlastních šatů. Tehdy totiž existovala pravidla, která zakazovala masám nosit hedvábí, ale ne bavlnu. Netrvalo dlouho a chintz začaly ve svých oděvech využívat i elity. Chintz je tak považován za první skutečnou „masovou módu“.
Evropští výrobci a obchodníci s tkaninami však nadšení pro exotickou látku rozhodně nesdíleli. Tržby šly rapidně dolů a tak se nepřekvapivě uchýlili k protestům proti „té naparáděné potištěné bavlně vyráběné pohany“. A tak bylo jakékoliv používání chintze ve Francii a později i v Británii mezi lety 1686 až 1759 pod pohrůžkou trestu zcela zakázáno. Určitá omezení pak dorazila i do Španělska, Benátek a Pruska.
I když obchodníkům reálně hrozil trest smrti za dovoz nyní ilegální módní látky, byl chintz do Evropy stále pašován. Zcela jiná pravidla pak (samozřejmě) platila pro obyvatele a návštěvníky Versailles. Velkým fanouškem chintze byla například oficiální milenka francouzského krále Ludvíka XV. Madame de Pompadour, která zákaz s pocitem bezpečí naprosto ignorovala.
Chintz později vyšel na pár století z módy, i když neustále zdobil zaprášená čalounění křesel a stěny pokojů. Jeho comeback pak nastal s pestrobarevným hnutím hippies v 60. letech minulého století a v minulém desetiletí se znovu objevil na přehlídkových molech na modelech takových návrhářů, jako je Sarah Burtonová, nynější kreativní ředitelka značky Alexander McQueen nebo Richard Quinn.
Jan Králík
