Obrovský ohnivý kráter uprostřed rozlehlé pustiny chrlí plameny zřejmě už od roku 1971. Za jeho vznikem nejspíš stojí lidská chyba, jeho skutečný původ ale zůstává stále záhadou.
Kráter zvaný „Brána do pekel“ rozjasňuje pusté okolí turkmenské pouště Karakum v blízkosti oázy Darvaza s 350 obyvateli. Hořící inferno má průměr 100 metrů a dosahuje hloubky okolo 20 metrů. Na tom, jak přesně vzniklo, se badatelé ani místní obyvatelé doposud nedokážou shodnout. Navíc neexistuje žádný oficiální záznam o jeho zrodu.
Ohnivá brána, jejíž teplota v centru „tlamy“ dosahuje 1000 °C, hoří zaručeně od roku 1971, někteří svědci však tvrdí, že vzplanula již dříve. Kráter nejpravděpodobněji vznikl zásahem sovětských geologů, kteří v okolí prováděli průzkum ložiska zemního plynu.
Okolí pouště Karakum.
Během vrtání zřejmě narazili na podzemní jeskyni plnou zemního plynu. Propadnutí podlaží zapříčinilo vznik mohutného kráteru, z něhož unikal nebezpečný plyn. Geologové se jej tak nejspíš rozhodli zapálit a doufali, že ložisko brzy vyhoří a uhasne.
Nestalo se tak. Brána do pekel, i přes všemožné pokusy vlády Turkmenistánu únik plynu zabezpečit, hoří již okolo padesáti let. A zřejmě bude planout ještě po dlouhé časy. Místní obyvatelé z pekelného chřtánu alespoň vytvořili turistickou atrakci jinak nepříliš populárního Turkmenistánu.
Jan Králík
