Populární klub „Happy Land“ v newyorském Bronxu praskal 25. března roku 1990 ve švech – v jeho stísněných prostorech se onoho osudného večera nashromáždily davy mladých lidí, především honduraských kořenů, aby oslavily právě probíhající karneval.
Jedním z přítomných byl i šestatřicetiletý Kubánec Julio González, který měl ale k návštěvě nočního podniku poněkud jiného důvodu. V „Happy Landu“ totiž onoho večera pracovala jako šatnářka i jeho bývalá přítelkyně Lydia Felicianová.
Nepříjemné setkání dvou rozhádaných exmilenců skončilo vyhazovem Gonzáleze z klubu. Vyhazovači, který se o Gonzálesův odchod postaral, pak naštvaný Kubánec, jež nedávno přišel o práci a utápěl se v hlubokých dluzích, řekl: „Za tohle zaplatíš.“ O dvacet minut později již „šťastnou zemi“ sžíraly plameny.
González vylil kanystr s benzinem před jediným vchodem do klubu a zažehl jiskru. Podnik bez licence, jež měl být dávno mimo provoz právě kvůli nedostatku protipožárních opatření, se stal hořícím peklem, které přežila ani ne desítka z návštěvníků.
Oheň uhasilo sto padesát přivolaných hasičů během pár minut. Přeživších bylo napočítáno šest – mezi nimi byla i Lydie Felicianová, mrtvých pak osmdesát sedm včetně majitele klubu. Julio González se mezitím vrátil domů a uložil ke spánku. Již ráno před dveřmi vraha stepovala policie.
Za nejsmrtelnější požár v New Yorku od roku 1911 si González vysloužil doživotí za každý život, který vzal. „Happy Land“ byl zdemolován a ulice, kde podnik stál, přejmenována na „The Plaza of the Eighty-Seven“ na památku obětí.
Jan Králík
