Z kouzelníka Viktora Dismase Šlambota Ponrepa se stal kreativní průkopník českých biografů, jež otevřel první kino v samém centru staré Prahy. Na každého návštěvníka čekal osobně s úsměvem a pozdravem u kinosálu, připraven usadit ho na místo.

Dismas Šlambor – syn pražského pozlacovače narozený roku 1858 se sice vyučil stejnému řemeslu, ale ve svém životě rozhodl se pokračovat zcela jiným směrem. Záliba v kouzlech z dětství ho přivedla na dráhu kouzelníka a eskamotéra.

FOTO: Viktor Ponrepo – průkopník české kinematografie

Viktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - 3664504_kino-historie-film-ponrepo-vyroci-kinematografie-biograf-v0Viktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - 238463_ae5851Viktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - Viktor-PonrepoViktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - unnamedViktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - Wedding-Veronika-Daniel-1-7-2017-edit-0001
Další fotky
Viktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - 8926967-d56966Viktor Ponrepo – průkopník české kinematografie - 3-origin-3059220

Poté co roku 1881 složil zkoušku z „eskamotáže a vyšší magie“ se již stal „oficiálním“ kouzelníkem. Své triky předváděl na cestách před mimopražským publikem. Trápila ho však jedna věc – jeho neobyčejné jméno se mu zdálo příliš nezajímavým. Při návštěvě loveckého zámečku Bon Repos nedaleko Lysé nad Labem přišel na svůj později slavný pseudonym „Ponrepo“, k němuž přidal vítězné jméno Viktor.

Místo magie, která české publikum v rychle měnícím se světě přelomu 19. a 20. století přestala zajímat, začal Viktor Ponrepo provozovat putovní biograf. Zakoupil kinematograf a roku 1899 poprvé spustil své „živé fotografie“ v Českých Budějovicích. Z kočovného kina se nakonec stal biograf stálý.

Viktor Ponrepo byl vůbec první, kdo v Praze roku 1907 otevřel první stálé kino v domě U Modré štiky ve staroměstské Karlově ulici. S každým návštěvníkem se osobně přivítal i rozloučil. Během představení pak filmy zvukově doprovázel fonograf, později živá hudba, ale nejoblíbenějším se stal improvizovaný komentář samotného Ponrepa.

Návštěvnost stoupala a pan Ponrepo již nestíhal osobně pozdravit každého příchozího. Roku 1910 si tak nechal u společnosti Kinofa natočit svůj vlastní krátký snímek, kde úklonou zdraví své publikum. Film byl pak promítán před hlavním filmem plnému sálu.

Kromě vítacího snímku dnes známého jako „Pan Ponrepo se klaní“ můžeme Ponrepa zhlédnout i v pár minutovém filmu z roku 1911 „Ponrepovo kouzelnictví“, kde nám i po 109 letech předvede pár magických triků.

Tragický experiment „létajícího krejčího“ z Čech. Smrtelný pád z Eiffelovky v roce 1912 zachytila kamera

Po pár turbulentních období, které Ponrepův biograf zvládl přečkat nastala v polovině 20. let krize. Zakladatele prvního pražského kina již film nedokázal uživit. Znovu se tak vrátil ke kouzelničení. Roku 1926 zemřel ve věku 68 let chudý a téměř zapomenut.

Dnes jeho vzpomínka žije v pražském kině Národního filmového archivu se jménem PONREPO, kde občas můžete vidět i kdysi slavnou úklonu Viktora Dismase Šlambora Ponrepa.

Jan Králík

Komentáře