Nad himálajským sněhem krouží supi, ve svatém městě Varánásí hoří ohně a nad Central Parkem stoupá k nebi tisíc balónků. To jsou obrazy z filmu Dvě slova jako klíč, který natočil Dan Svátek podle knižní předlohy Josefa Formánka. Jejich druhá filmová spolupráce, volně navazující na snímek Úsměvy smutných mužů, vstupuje do našich kin 27. července.

Na plátno se vrací několik postav, s nimiž jsme se seznámili v protialkoholní léčebně, která tvořila kompaktní svět Úsměvů smutných mužů. David Švehlík se tu znovu stává spisovatelem Josefem Formánkem, jehož Dvě slova jako klíč z roku 2016 jsou mimochodem první knihou, kterou napsal bez alkoholu.

Dvě slova jako klíč jsou každopádně jiná. Koneckonců jejich „svět“ je rozkročený do celého světa. Štáb se snažil z průměrně vysokého rozpočtu vymáčknout maximum, přesouval se po zahraničních lokacích v režimu low cost batůžkářů a najímal místní týmy profesionálů. Z Japonska i z Himálaje, od pobřeží Baltského moře nebo z indonéského ostrova Siberut přinesl podmanivý vizuál, který dokresluje výpravná hudba Norbiho Kovácse.

Kameraman Jakub Šimůnek měl k dispozici kvalitní kamery s anamorfickými objektivy, jen do pralesa musela vyrazit osmičlenná výprava se zredukovanou technikou, která zvládla úmornou třídenní cestu včetně 150 km dlouhé plavby přes Indický oceán až do vesnice Mentawajců, kde nebylo možné spoléhat se na signál ani elektřinu. Zprostředkovatelem a průdovcem na dobrodružné exkurzi mezi domorodce, kteří se také zúčastnili natáčení, byl sám Josef Formánek, který Siberut považuje za svůj druhý domov. Během několika návštěv ostrova, kam jezdí už pětadvacet let, se spřátelil s uctívaným šamanem Amanem Lau Lau, který si ve filmu zahrál sám sebe. Snímek je věnovaný jeho památce, Aman Lau Lau letos v únoru odešel do světa duchů.

Díky Formánkovým dobrým vztahům mohl štáb bydlet v dřevěné chatrči přímo s šamanovou rodinou a být také svědkem nefalšovaného šamanského léčení dívky, jež náhle onemocněla, a zakomponovat autentické záběry do filmu. Mezi Mentawajci, kteří ještě v minulém století praktikovali kanibalismus, mělo původně natáčení začínat. Vinou covidu a dalších odkladů tato etapa nakonec celou filmovou anabázi po světě uzavírala.

Na několika kontinentech se odehrávají příběhy postav, do jejichž života zasáhne kněz, aniž by se osobně znali. V jeho roli si Dan Svátek přál mít mezinárodně známého herce. Pierre Richard nejprve odmítl kvůli svému stáří i pracovnímu vytížení. Režisér ho přemluvil až následným osobním dopisem. Naopak polská herecká hvězda Daniel Olbrychski na nabídku role muže ve vážném zdravotním stavu, který zpracovává vztah se svým synem, kývl hned. Jeho manželku hraje seriálová Arabela Jana Nagyová Pulm, která se nedávno vrátila před české kamery po téměř třiceti letech.

Film Dvě slova jako klíč je o jednoduchých životních pravdách, které každý zná, ale málokdo se jimi skutečně řídí. A tak je kolem nás pořád plno křivd a smutku. Proto si tyhle univerzální pravdy potřebujeme stále připomínat. Někdo kvůli tomu vyráží na pouť, někdo na terapii, někdo – stejně jako filmový hrdina Tomáš představovaný Ivanem Fraňkem – do pralesa k Mentawajcům a někdo tuhle pravdu objeví třeba zrovna v kině. V to tvůrci filmu ostatně doufají. Ne náhodou mu dali podtitul: Film, který vám může změnit život.

Spisovatel Josef Formánek u Mentawajců před časem započal proces kvalifikace na šamana. Tím se nakonec nestal. Nicméně zvažoval, že by se v Čechách věnoval práci s umírajícími, vyslechl by je a pomohl by jim v klidu odejít. Od své známé, která pracovala v nemocnici na JIP, se dozvěděl, že lidé na smrtelné posteli řeší stejné téma. Nikdo nevzpomíná na to, kolik vydělal peněz a co všechno dokázal. Všichni se vracejí ke svým vztahům, které si nestihli dát do pořádku, litují, komu se neomluvili a s kým se neusmířili. Téma viny, odpuštění a smíření s blízkými i smíření se smrtí se promítá do všech příběhů, které film prostřednictvím působivých obrazů odkrývá.

Jak řekl Josef Formánek, je to film pro všechny, protože všichni máme rodiče a většina z nás má děti. Je to pomalý film, který neláká na strhující akci, ale chce předávat energii, vyvolávat emoce a dát divákům čas, aby se zastavili a připomněli si, na čem skutečně záleží.

Alena Gurin Stará

Komentáře