Se ženami, které šířily drby, se ve středověku rozhodně nezacházelo v rukavičkách. Jejich manželé měli zaručený recept, jak jim v tom zamezit a ještě je veřejně ponížit.



Stejně jako v současnosti, i v dávných dobách se ženy čas od času scházely, aby si vyměnily ty nejžhavější drby a postěžovaly si na své drahé polovičky. Takový nedělní pokec mohl dostat spoustu lidí do problémů, a proto přišli tehdejší muži s poněkud extrémním, ale účinným řešením – Scoldovou uzdou.

Scoldova uzda byla něco jako psí náhubek, složený ze železných pásů s bonusem v podobě menšího plátku, který mířil přímo do úst a tlačil na jazyk. Někdy byl plátek dokonce osazen ostrými hroty. Nositelku takové masky čekal kromě všeobecné ostudy trest nejvyšší: už nemohla říct ani slovo.

Přijde vám to jako dostatečný trest? Někteří středověcí manželé měli opačný názor. Proto přišli s dalším vylepšením – na masku připevnili vodítko a vyráželi s takto vybavenými ženami na procházky po sousedství. Někde tam asi vznikl výraz walk of shame! Říká se, že někteří vynalézaví manželé to dotáhli tak daleko, že svým ženám na masku pověsili ještě zvoneček, aby si jich všiml opravdu každý.

Neméně zajímavý je i původ názvu. Scold byl tehdejší výraz pro ženu, která je věčně nespokojená a neustále si stěžuje. A k čemu slouží uzda asi vysvětlovat nemusíme…

Myšlenka, že tělesný trest je jediný způsob, jak vykoupit své hříchy, je stará jak křesťanství samotné. Scoldova uzda také nebyl originální středověký vynález – podobné masky se používaly po staletí pro udržení moci nad otroky a bývaly používání ještě ve století páry, to jest ve století devatenáctém.

Scoldova uzda na konci 16. století pomalu ztrácela na popularitě. Zda to bylo tím, že ženy přestaly pomlouvat, nevíme. Spíše se však našly efektivnější metody veřejného zostuzení. Jako třeba zavírání do klecí.

Adrian Amiridis

Jak snadno a rychle rozeznat tlustou ženu od těhotné se dozvíte ZDE.

Komentáře