Nürnberger Christkindlesmarkt – tak zní v němčině oficiální název vánočních trhů v tomto jedinečném starobylém městě, metropoli historické země zvané Střední Franky. Místní trhy nejsou sice největší, ale rozhodně patří k těm nejkrásnějším, a proto byste je aspoň jednou v životě měli spatřit na vlastní oči a zažít je i ostatními smysly – chutí, vůní a barvami.
Víme, že tam nebudete sami, tušíme, že se tam budete mačkat v davu, ale také vám garantujeme, že po odjezdu budete mít na tváři údiv jako vyjevené děti před výlohou hračkářství a břicho příjemně naplněné všemožnými dobrotami.
Jistěže jsou u našich sousedů známější vánoční trhy (třeba ty v Drážďanech), venkovštější (například v Bad Neualbenreuth těsně za českými hranicemi) nebo více gastronomické (to zase ty ve Vídni), ale adventní trhy v Norimberku se nad všemi trhy vznášejí jako jejich nezpochybnitelný král.
Tyhle nejproslulejší trhy v celé Evropě ročně navštíví až dva miliony lidí. Nepřijíždějí sem ale jen díky zájezdům cestovních kanceláří, ale kvůli obyčejnému faktu, že to opravdu stojí za to, letos navíc konečně bez všemožných nepříjemných karanténních opatření.
Po světoznámém norimberském vánočním trhu (Christkindlsmarkt) je zaplněný davy lidí, kteří si užívají jedinečnou atmosféru různobarevně nasvícených vánočních dekorací a stánků s občerstvením i suvenýry. V pozadí je vidět norimberská dominanta Frauenkirche (kostel Panny Marie).
Nebudeme vás unavovat popisem velkolepého historického města, které bylo za války srovnáno se zemí, aby opět povstalo jako Fénix z popela, ale zaměříme se na malé drobné detaily, které jsou symbolem vánočního Norimberku a které mnozí lidé často přehlédnou. Takže jdeme na to…
Nürnberger Bratwürste
Tato na pohled drobná, pouhých 8 cm dlouhá a 20 gramů vážící klobáska je symbolem nejen vánočních trhů, ale celého města. Každý den se jí vyrobí přes tři miliony kusů a vyváží se do celého světa. Roční produkce se odhaduje až na jednu miliardu kusů. Nikde ale nechutná tak dobře jako přímo v Norimberku, ve městě, které je hrdé na to, že je „bavorským“ pouze formálně. Norimberk je ve skutečnosti centrem oblasti zvané Střední Franky a místní jsou na svůj region, který se podle nich v roce 1806 pouhým byrokratickým úkonem stal bavorským, náležitě hrdí. Proto ve městě spatříte spíše franské vlajky s červenými a bílými pruhy, které zastiňují ty bavorské, modro-bílé.
Originální norimberské klobásky připravované na grilu
Malé „bratwurstíky“ se grilují na ohni z bukových polen a díky přísným předpisům platným od středověku je jejich kvalita stále špičkové úrovni při zachování všech původních tradic. Už v roce 1313 nechala norimberská rada kontrolovat kvalitu norimberských klobás takzvaným „Würstleinem“ – historickou „potravinovou policií“.
„Sám velký básník Johann W. Goethe považoval norimberské klobásy za tak chutné, že si je nechal posílat poštou do durynského Výmaru, čímž snad jednou provždy vyřešil zásadní spor, která klobása je lepší – zda ta norimberská, nebo ta durynská. Navíc v letošním roce konečně můžeme zase pořádat adventní zájezdy bez omezení, po pandemii je velký zájem jak o jednodenní výlety, třeba právě do Norimberka, tak i o prodloužené víkendy vlakem nebo letecky,“ vysvětluje Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí cestovní kanceláře Čedok.
Norimberské klobásky byly v roce 2003 jako vůbec první zapsány na seznam kulinářských specialit chráněných Evropskou unií. Smí se dokonce vyrábět pouze v oblasti Norimberku podle pevně stanovené receptury. Jsou k dostání po šesti, osmi, deseti nebo dvanácti kusech s hořčicí, zelím nebo křenem. „Ovšem absolutním základem je „Drei im Weggla“ (tři kousky v housce). Kdo si je nedá, tak snad jako by v Norimberku nikdy nebyl,“ říká Kateřina Pavlíková.
Klobásky podávané s kořeněným kysaným zelím a voňavými bylinkami
Švestkový mužíček
Dalším ze symbolů trhů je postavička Zwetschgenmännlein – švestkového mužíčka. Je vytvořen ze sušených švestek, fíků, meruněk, ořechových skořápek, drátu, dřevěného podstavce a látky. „Švesťáček“ má malý klobouček, v ruce tuplák piva, podnos nebo zabalený dárek. Často jej doprovází i tzv. švestková ženuška „Zwetschgenweibla“ a další postavičky. Podle městské kroniky se norimberský švestkový muž poprvé objevil už v roce 1790 ve slovníku Georga Andrease Willa, kde byl popsán jako dětská panenka z drátu, na níž bylo připevněno sušené ovoce.
O jeho původu se vypráví legenda: ve věži na hradbách údajně kdysi bydlel chudý dráteník, který sbíral švestky na stromech v městském příkopu a destiloval z nich kořalku. Co nestačil vypálit, to doma sušil. Jednou o Vánocích ale prý onemocněl, chřadnul a ubývalo mu sil. Teprve dětský zpěv linoucí se z vánočních trhů v něm znovu probudil chuť do života. Chtěl dětem poděkovat, a tak navlékl sušené švestky na drát a vytvořil z nich malé postavičky, které potom na trzích dětem rozdával. „Až se budete proplétat mezi stánky, hledejte švestkového mužíčka – existuje ve stovkách variant. A nemusíte ho sníst hned, sušené ovoce vydrží měsíce,“ tvrdí místní prodejce Hans ve stánku.
Nürnberger Christkind
Nedá se jíst, nedá se pít, ale je tím nejčistším a nejpůvabnějším symbolem Vánoc a zdejšího trhu.
Bez „Norimberského Jezulátka“ by zdejší vánoční trhy byly jen nákupní atrakcí, ale tato snová postava jim dodává duchovní rozměr. V českých zemích, stejně jako zde v jižním Německu, je symbolem Vánoc postava Ježíška, tady se mu ale říká Christkind (Kristůsek). ‚Instituce norimberského Ježíška‘ oficiálně existuje už od roku 1933, ale navazuje na mnohem starší tradici. Od roku 1970 jej zosobňuje mladá dívka.
Christkind při zahajovací ceremonii norimberských trhů
Christkind se volí vždy na dva roky, dívce musí být alespoň 16 let a musí být vysoká nejméně 1,60 m. Průvodkyně Denisa z Čedoku nám k tomu dodává: „Dívka by měla zvládnout vystupování i v různém počasí, protože být patronkou trhů znamená být stále k dispozici, mávat davům z balkonu Frauenkirche a dozírat na průběh trhů.“
Oděv norimberského Jezulátka je vytvořen podle slavného Rauschgoldengelu – zlatého anděla, který tradičně zdobí špice norimberských vánočních stromků. „Norimberské Jezulátko zahajuje norimberský vánoční trh z ochozu kostela Frauenkirche slavným proslovem, ve kterém upozorňuje, že my všichni jsme kdysi byli malými dětmi křtěnými nevinností a že bychom si měli tuto čistotu a lásku co nejvíce uchovávat a druhým dávat,“ doplňuje průvodkyně Denisa.
Norimberský perníček
Nürnberger Lebkuchen má stejně jako norimberská klobáska chráněné označení původu. Pod oficiálním označením se smí prodávat pouze perník vyrobený právě tady, nikde jinde. Všechny ostatní nejsou originály.
Jeho historie sahá hluboko do minulosti a souvisí s postavením města jako veletržního centra celé střední Evropy. Právě sem dávní kupci přiváželi exotické koření jako badyán, pepř, skořici, anýz a další. Ve zdejších výstavních domech byly velké sklady a odtud se koření rozváželo po celé střední a východní Evropě. Už od 12. století jsou známa jména jako „Lebzelter“ a „Lebküchner“.
Norimberským perníkem se obvykle rozumí velký, většinou kulatý oplatkový perník s polevou nebo bez. Existuje také bílý perník, který je vždy čtvercový. Perníčky se často zdobí mandlemi a kandovanou citronovou kůrou. Znakem kvality je vysoký podíl mandlí a ořechových jader a nízký přídavek mouky nebo dokonce její úplná absence. Tomu pak samozřejmě odpovídá i cena.
„Ten skutečně nejlepší perník se nazývá „Elisenlebkuchen“. Má obzvláště vysoký podíl mandlí (až 25 %), lískových nebo vlašských ořechů a nesmí obsahovat žádné náhražky. Když si do něj kousnete, doslova vám vůně a chuť explodují v ústech,“ říká Denisa z Čedoku, která nás městem provází.
Zlatý anděl
Symbolem par excellence vánočního trhu je „Rauschgoldengel“ – zlatistý třpytivý anděl, který se vznáší nad ulicemi, nad náměstím, který zdobí vánoční stromky i okna místních domů. Tradičně nemá ruce, ale to z něj nedělá chudáka, naopak, činí jej originálním.
Příběh vzniku Rauschgoldengelu je dojemný. Dozvídáme se, že jeho podobu mu údajně dal norimberský výrobce panenek již v době třicetileté války: „Jeho malá dcerka ležela vážně nemocná v posteli a měla horečnaté sny. Ustaraný otec, který dlel u jejího lůžka prý slyšel tlukot křídel. A tak z tenkých plátů mosazného plechu vytvořil postavičku anděla s velkými křídly a věnoval jej dceři. Ta se uzdravila a jako výraz díků a pro ochranu maličkých před nemocemi se tradice jeho výroby rozšířila i do dalších rodin,“ popisuje ve stručnosti tento legendární příběh průvodkyně Denisa.
Název „Rauschgoldengel“ je odvozen od mosazného plechu (Rauschgold), který se skutečně kdysi používal jako materiál pro jeho dlouhé šaty. Dnes je anděl vyráběn z různých materiálů, ale vždy má velká zlatá křídla.
Kinderweihnacht
Svařené víno (někdy i s panákem pálenky), klobásky, perníčky, pečené brambory, norimberské pivo – to všechno potěší dospělého návštěvníka. Je ale třeba také myslet na ty, jimž jsou trhy vlastně určeny nejvíce – na děti. Nedaleko od hlavního trhu, na malém náměstí Hans-Sachs-Platz se od roku 1999 koná Kinderweihnacht.
„Najdete zde betlémskou stezku, která představuje betlémy z různých regionů a různých období, děti si zde mohou vyrobit svíčky, namalovat ozdoby nebo zkusit si upéct perníček. Je tu fascinující historický kolotoč, loutkové divadlo, stánky s nealkoholickým punčem a další atrakce. Komu vadí hlučná nálada na hlavním náměstí, ať zavítá sem,“ doporučuje Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí Čedoku.
Velkoměsto atrakcí
Vánoční trhy jsou magnetem, který vtahuje každého, kdo se do tohoto starobylého města vypraví. V jejich okolí se ale odehrává i další vánoční dění. Vystoupejte nahoru na norimberský hrad, kde máte město jako na dlani, projděte se v jeho historických křivolakých uličkách, navštivte dům malíře Albrechta Dürera, první skutečné umělecké megastar Evropy, nebo si dejte pivo v malém pivovaru Altstadthof, kde dosud vaří zdejší místní druh Rotbier.
Dům Albrechta Dürera
„Doporučuji také procházku kolem řeky Pegnitz, jejichž mosty jsou decentně nasvíceny. Mám ale pocit, že tento rok mají vánoční trhy v Norimberku obzvláště kouzelnou atmosféru. Lákadla trhů jsou zpátky, chuť si je užít o to víc a díky slabšímu osvětlení památek a výzdoby je město více ponořené do tmy a má prostě své kouzlo,“ říká Kateřina Pavlíková z Čedoku.
Praktické info:
Norimberk leží cca dvě hodiny jízdy od českých hranic, z Prahy jste tam za necelé čtyři hodiny. Vyplatí se ale i cesta autobusem. V předvánočním období sem jezdí o adventních víkendech i organizované zájezdy, třeba s Čedokem. Díky tomu nemusí nejen milovníci punče a klobás v zimě sedat za volant ani složitě hledat místo na parkování, ale naopak mohou na trzích ochutnávat, co hrdlo ráčí.
Nikola Nádvorníková
