Bombajští levharti se postupem času ocitli v obklíčení jednoho z největších měst světa. Několik desítek jich kupodivu stále přežívá ve své původní domovině a krom pár fatálních střetnutí naopak životy místních obyvatel zachraňují.
Dvacetimilionová indická Bombaj se rozprostírá okolo rozsáhlého národního parku Sanjay Gandhi, v jehož útrobách žijí i typičtí představitelé této exotické fauny. Kromě všemožných opic, hadů, krokodýlů, hyen a dalších zvířat, které my zahlédneme leda tak za tlustým sklem zoologické zahrady, se po parku pohybuje přes dvacet levhartů.
Pro místní obyvatele jsou ale paradoxně nebezpečnější jiná zvířátka, a to sice potulní psi. Každoročně je v samotné Bombaji nahlášeno na 75 tisíc kousnutí, z toho jich za posledních 20 let bylo 420 smrtelných, mnoho z pouličních psů totiž trpí vzteklinou.
Zabíjet psy je v Indii zakázáno a i přes snahu vlády pouliční psi kastrovat jejich populace stále narůstá. A právě s tímto problémem nevědomky pomáhají bombajští levharti. Ročně si pochutnají na 1500 psech, ti totiž tvoří velkou část jejich jídelníčku. Zabrání tak tisícům možných kousnutí a tedy i úmrtí, nemluvě o několika tisících dolarů, které ušetří indické vládě.
Rychle se rozrůstající Bombaj těsně svírá hranice parku, místní obyvatelé si však již na život s levharty „zvykli“. Občas se s nějakým střetnou tváří v tvář, někdy jde i o jejich holý život (od roku 2011 zemřelo kvůli levhartům 6 lidí) nebo život jejich dobytka, ale stačí pár vychytávek jako hlasitá hudba dlouho do noci a soužití je hned o něco bezpečnější.
Jan Králík
