Dva tisíce let ležel prazvláštní kovový svitek v temné jeskyni, než byl objeven spolu s dalšími tzv. Kumránskými svitky archeology v 50. letech minulého století. Od ostatních svitků se zásadně lišil zpracováním, ale především obsahem informujícím o 64 lokacích se skrytým pokladem.
Většina ze starověkých svitků nalezených poblíž Mrtvého moře, nejčastěji v oblasti Kumránu na Západním břehu Jordánu, obsahuje náboženské, především biblické texty. Až na jeden – takzvaný „Měděný svitek“.
Nalezen roku 1952 se již na první pohled lišil od ostatních jemu podobných nálezů ze stejné jeskyně. Na rozdíl od zbývajících papyrusových, pergamenových nebo kožených svitků byl tento zhotoven z čisté mědi a obsahoval neobvyklý text v archaické hebrejštině, datovaný do časů okolo roku 100 př. n. l., který dal vědcům pořádně zabrat, než byl správně dešifrován.
Obsahem tajemného svitku byl seznam 64 míst s ukrytým zlatem a stříbrem celkem čítajícím několik tun. Text stručně, ale přesně popisuje, jaké množství drahých kovů je kde ukryto, a informuje o dalším kovovém svitku s ještě detailnějším popisem pokladu, zakopaném kdesi na místě zvaném Kohlit.
Jedna z vět například říká: „V solné jámě pod schody: čtyřicet jedna talentů stříbra.“ nebo: „V bazénu, který je na východ od Kohlitu, v jeho severním rohu, kopej dolů čtyři lokty: dvacet dva talentů stříbrných mincí“.
Zkrátka podrobný a jednoduchý popis pro tehdejšího obyvatele oblastí, který by jistě neměl mnoho problémů lokalizovat všech 64 míst, ale ne tak pro naše současníky lačnící po „bohatství a slávě“. I přes několik oficiálních vědeckých výprav poklad nebyl nikdy nalezen.
Podle názoru odborníků je dost možné, že hledače ztraceného pokladu už před pár tisící lety předběhli Římané, kteří byli experti na vyhledávání ukrytých cenností. Někteří se dokonce přiklání k názoru, že jde o dobový, dva tisíce let starý hoax.
Jan Králík
