Antické město Baiae, ve své době proslulé hédonistickou reputací, se dnes často přirovnává k duchu neřestně rušného Las Vegas. Dříve životem hýřící ulice však přes více než tisíciletí spočívají několik metrů pod hladinou neapolského zálivu.
Po staletí si antické město Baiae na jihu Itálie, ležící nedaleko Neapole, udržovalo status prominentního letoviska s břehy omývanými Tyrhénským mořem. Mocní a bohatí Římané se sjížděli do slavného města hříchů, které nejeden z tehdejších vzdělanců nazval „přístavem neřesti“.
U moře se pořádaly plážové párty, v ulicích do ranních hodin teklo víno proudem a leckterý z účastníků se nakonec pobavil v jednom z mnoha nevěstinců. Vrcholu popularity město dosáhlo za časů konce Římské republiky, soukromou vilu zde vlastnil i císař Julius Caesar.
Caesar nebyl jediným z římských císařů či mocných, kteří disponovali domem v „doupěti nemravnosti a zhýralosti“. Patřil k nim Nero, Cicero, Hadrián, jenž v Baiae roku 136 n. l. zemřel, nebo také šílený Caligula, který nechal postavit 4,8 kilometrů dlouhý most vedoucí do Baiae z nedalekého města Puteoli (dnešní Pozzuoli).
Do města se bohatí návštěvníci nesjížděli pouze kvůli divoké zábavě, ale i lázním naplněných vodou z léčivých horkých pramenů, kterým dalo vzniknout okolní vulkanické prostředí Campi Flegri neboli Planoucí pole, jež se nakonec stalo i zkázou proslulému městu.
V důsledku sopečné činnosti bylo město postupně zatopeno – za posledních 2000 let se pod hladinou moře ocitlo okolo 50 % zastavěné plochy starověkého letoviska. Dnes na místě vznikl archeologický park – krásy dávných dob tak můžete objevovat na suchu, nebo pod vodou za doprovodu zkušeného průvodce/potápěče.
Jan Králík
