Působivá replika antického Parthenónu sestrojená z titulů sta tisíce nepohodlných knih, zakázaných vládnoucími režimy napříč historií, připomínala po deset dní časy nesvobody a hodnotu demokracie.
Argentinská konceptuální a performativní umělkyně Marta Minujínová se roku 2017 pustila do monumentálního projektu představeného v rámci čtrnácté dokumenty v německém Kasselu, výstavy současného moderního umění konané každých pět let od roku 1955.
Na jednom z prostranství německého města, kde kdysi nacisté pořádali hromadné pálení jim nepohodlných titulů židovských autorů, pacifistů nebo třeba levicově smýšlejících, před zraky návštěvníků vyrostla verze řeckého Parthenónu – architektonického symbolu zrodu demokracie.
Celé dílo, inspirované právě demokratickým duchem, vzniklo za pomoci nespočtu lidí, kteří darovali kdysi nebo stále zakázané publikace z vlastních knihoven. Patří mezi ně práce takových autorů jako byl Ernest Hemingway, Jack London, Ray Bradbury nebo Marcel Proust.
Marta Minujínová
Knižní Parthenón reálných rozměrů nabyl až éterické podoby, darovaná literární díla byla totiž zabalena do plastových vaků a posléze připevněna na kovovou konstrukci kostry kopie ikonické stavby.
Na rozdíl od dob dřívějších ve znamení cenzury, čekalo tituly po skončení výstavy nový životní start. Po deseti dnech na Parthenónu byly sneseny a rozdistribuovány komukoliv, kdo projevil zájem. Místo zapomenutí tak dnes znovu kolují po světě.
Jan Králík
