Roku 1939 představil mladý inženýr Karl Schlör německému obyvatelstvu neobvyklý automobil, na kterém neúnavně pracoval posledních pár let. O pár let později, během válečných let, se bizarnímu vozu dokonce dostalo ukořistěného ruského leteckého motoru a vrtule.

Třicátá léta minulého století byla dekádou plných změn, kterým se nevyhnul ani automobilový průmysl. Vozy začaly nabývat všelijakých forem a pilně se experimentovalo i s aerodynamickým designem.

Jedním z vizionářů aerodynamického pole byl i německý inženýr Karl Schlör (1911–1997), který osudného roku 1939, jenž se do historie zapsal jako počátek druhé světové války, představil na berlínské automobilové výstavě svůj unikátní „Schlörwagen“ později přezdívaný „göttingenské vejce“ (zrodil se totiž v Aerodynamickém výzkumném ústavu v Göttingenu).

FOTO: Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen

Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (13)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (1)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (2)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (6)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (8)
Další fotky
Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (3)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (10)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (9)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (7)Karl Schlör a jeho bizarně elegantní Schlörwagen - schlorwagen-photographs-1939 (4)

Schlörwagen, inspirovaný tvarem leteckých křídel, jenž mu propůjčoval futuristického ducha, postavil na podvozku Mercedesu 170 H série W28 s motorem umístěným vzadu. Pohon měl na starosti čtyřdobý zážehový řadový čtyřválec typu M28 s objemem 1,7 l a výkonem 28 kW při 3400 otáčkách.

Interiér bizarního vozu širokého 2,3 metru s hladkou podlahou a okny v rovině s vnějším pláštěm dokázal pojmout až sedm lidí, usazených na tři řady sedadel. Dovnitř se tak bezproblémů vešla celá početná rodina. Schlörwagen se i přes svou velkou publicitu ale favoritem obyvatel nestal.

Aerodynamické vejce při testovací jízdě na zrovna dokončeném dálničním úseku sice dosáhlo tehdy překvapivé rychlosti 136 km/h a spotřeby pouhých osmi litrů, ale ukázalo se být velice náchylné na boční vítr. Většina z diváků jej navíc považovala za vzhledově nevkusné.

Existence kuriózního Schlörwagenu tak zůstala pouze u jednoho prototypu. Tomu se roku 1942 dostalo na záď ještě bizarnějšího prvku – ukořistěného ruského hvězdicovitého leteckého motoru o výkonu 96 kW i s vrtulí.

Láska za volantem Čeňka a Elišky Junkových. Hvězdy (nejen) českého automobilismu 20. let potkal tragický osud

S koncem tragické války přišel zánik i samotného Schlörwagenu. Nejspíš padl za kořist jedné ze spojeneckých armád. Ke konci 40. let stopy vedoucí k jeho nalezení zcela mizí. Nejpravděpodobněji skončil na šrotovišti. Dnes na jeho existenci upomínají pouze staré fotografie.

Jan Králík

Komentáře