Ještě před slavnou disneyovskou pohádkou existoval stejnojmenný příběh z 18. století, ale i ten byl již několikátým v řadě neuvěřitelných milostných pohádek. Před čtyři sty lety se však zrodila uprostřed prudérní smetánky opravdová láska mezi kráskou a „zvířetem“.
Petrus Gonsalvus – to bylo pravé jméno chlapce, který se narodil někdy okolo roku 1537 na Kanárských ostrovech se vzácným „vlkodlačím“ syndromem – hypertrichózou. Jeho tělo bylo porostlé dlouhými „zvířecími“ chlupy, a proto ho lidé nazývali divým mužem – legendickou divokou postavou oblíbenou ve středověké společnosti.
Jako první zdokumentovaný případ vlkodlačího syndromu v historii byl Petrus Gonsalvus unikátem, avšak bez svobodné vůle, neboť nebyl považován za lidskou bytost. Darem byl poslán francouzskému králi Jindřichu II. a tato skutečnost mu otevřela brány ke vzdělání i lásce.
Jindřich II. projevoval upřímný zájem o chlapce, kterému tehdy bylo pouhých deset let. Místo toho, aby ho ponechal ve sklepení, pro které byl určen, poskytl Petrusovi kvalitní vzdělání hodné aristokrata. Petrus se rychle naučil třem jazykům a inteligencí převyšoval ostatní členy dvora.
Na královském dvoře potkal i svou budoucí ženu Catherine – mladou a překrásnou dceru jednoho z králových sluhů, se kterou zplodil sedm potomků. První dvě děti, na rozdíl od dalších pěti, po otci nepodědily vlkodlačí syndrom a byly tak ušetřeny krutých zásahů kuriózní rodiny. Některé z dětí byly podobně jako kdysi Petrus odeslány na různá panství pro pobavení šlechticů. Dodnes jsou po evropských sbírkách umění a kuriozit rozesety jejich portréty.
Petrus a Catherine spolu zůstali až do smrti po dlouhých čtyřicet let. Uchýlili se do soukromí jedné z malých italských vesnic daleko od zvědavých zraků lidí, kteří Petruse i přes jeho dobrosrdečnou povahu a vysoké vzdělání nedokázali považovat za skutečného člověka.
Jan Králík
