Černé mše, věštkyně, jedy, otrávené košile a všemožné omamné látky hojně vyhledávala (nejen) francouzská smetánka 17. století u jedné z velmi dobře fungujících „čarodějnických“ kriminálních komunit. Tajemství však prasklo. Popraveno bylo nakonec třicet šest lidí, ale měřilo se dvojím metrem.
Roku 1679 po dlouhé detektivní práci vyšla na světlo světa zvěrstva, které se odehrávala ve francouzském podsvětí v jehož čele stála Catherine Deshayes Monvoisinová známá jako La Voisinová. Ke klientům okolo skupiny La Voisinové kromě příslušníků bohatého měšťanstva patřila i značná část osobností z nejbližšího okruhu tehdejšího „Krále Slunce“ – Ludvíka XIV.
Původem porodní bába La Voisinová, centrální figura celé aféry, okolo sebe a kruhu svých pomocníků vytvořila úspěšný byznys poskytující nekalé služby. Od potratů se dostala k věštění, ovládla umění všemožných jedů a lektvarů a nakonec pro své klienty pořádala kruté černé mše.
Za La Voisinovou se chodilo jak pro získání náklonosti/lásky určité osoby, štěstí ve hře, ale i pro smrt. Odhaduje se, že díky jejím jedům bylo zavražděno na dva tisíce pět set lidí.
„Král Slunce“ Ludvík XIV.
Již od roku 1667 byla podle výpovědi svědků a dcery La Voisinové její věrnou zákaznicí králova oficiální milenka Madame De Montespan – prakticky nejmocnější žena dvora. U La Voisinové hledala kouzla a magické lektvary, které ji měly udržet královu náklonnost. Po dobu více jak deseti let, tak do králových pokrmů nepovšimnutě sypala lektvary obsahující třeba menstruační nebo netopýří krev, mouchy a sperma. Mezi vážnější nařčení patřila její participace na černých mších, při kterých byla obětovávána novorozeňata.
Madam De Montespan i přes četné důkazy, díky svému význačnému postavení, nestanula u soudu (onoho roku se od ní nakonec králova pozornost odvrátila) a stejně tak se trestu vyhnulo mnoho vlivných lidí, kterým byl dán čas na útěk, nebo byli jednoduše vyhoštěni. Zato na desítky poskytovatelů černých služeb – pomocníků La Voisinové – čekala smrt. Někteří spáchali sebevraždu v žaláři a ostatní (celkem 36) jich bylo popraveno. La Voisinová uhořela na hranici.
Jan Králík
