Nejbohatšího člověka v historii nehledejme na Západě a už vůbec ne v našich časech. Severozápadní Afrika čtrnáctého století, to je to zlatem přetékající místo – s králem Músou Keitem I. v čele.
Mansá (označení pro „krále králů“) Músa Keita I. vládl západoafrické Říši Mali od roku 1312 a během pětadvaceti let nashromáždil tolik bohatství, že i pro tehdejší zahraniční kronikáře bylo nadlidským výkonem majetek pochopit, natož vyčíslit nebo popsat.
Jak se Músa na trůn dostal
V podstatě mu vláda nad africkou říší spadla do klína. Po několik let sloužil jako zástupce Mansóvi Abu-Bakru II., ale poté, co se Abu-Bakr s celou flotilou nevrátil z výpravy (pokoušel se nalézt samý konec Atlantského oceánu), jím zůstal až do své smrti.
Roku 1312 byl Músa oficiálně uznán za vládce Malijské říše. Evropské země té doby, zmítané občanskými válkami a nedostatkem surovin, byly přímým opakem rozkvétající Říše Mali s jejím neuvěřitelným přírodním bohatstvím v podobě zlata a soli.
Jak k bohatství přišel
Už tak prosperující země se během Músovi vlády rozrostla o dalších 24 dobytých měst i s okolím – zabírala značnou část západní Afriky. S dobytým územím se zvyšovalo i bohatství a ekonomická situace všech jejích občanů k lepšímu a to hlavně díky nalezištím zlata. Músovo Mali bylo zřejmě největším producentem zlata na světě a to právě v době, kdy po něm byla obrovská poptávka.
Až do roku 1324 žil Mansá Músa ve své zlaté bublině uvnitř Mali. Jenomže jako každý správný muslim (kterému to dovolí zdraví a finance) musel podniknout pouť do Mekky a právě díky této cestě máme o Músovi tolik na sobě nezávislých zpráv od různých autorů, že o jeho nesmírném bohatství nemusíme pochybovat.
Jak se vydal na cestu
Samozřejmě nebyl sám. Doprovázelo ho procesí s šedesáti tisíci muži, otroky, zvířaty a každý nesl několik kilogramů zlata (podle některých výpovědí – ale vzpomeňme si třeba na nespolehlivé kronikaření Václava Hájka z Libočan).
Pouť dlouhá přes 4000 mil trvala několik let, karavana prošla mnoha městy a je naprosto pochopitelné, že místní obyvatelé včetně vzdělanců těžko věřili svým, možná už zlatem zaslepeným očím. Obzvlášť na Egypťany zanechal průvod silný dojem na několik desítek let – a to hlavně kvůli incidentu ruinujícímu káhirskou ekonomiku.
Jak svým štědrým darem zasadil ránu káhirské ekonomice
Mansá Músa se snažil Káhirou projít co nejrychleji. Nechtěl se totiž podrobit protokolu nařizujícímu políbit zem a sultánovu ruku – setkáním s ním se však nevyhnul. Ruku ale nepolíbil. Aby sultána neurazil, zanechal v Káhiře danajský dar – a to sice značnou část svého bohatství, nákupem utratil spoustu zlata a zároveň obdaroval všechny společenské vrstvy. Ačkoliv vše mínil dobře, cenu drahého kovu tímto darem v Káhiře znehodnotil. Celých 12 let trvalo, než se egyptská ekonomika z inflace vzpamatovala.
Dopomohl tomu i sám Músa při cestě zpátky z Mekky. Půjčil si tolik zlata, kolik jeho karavana unesla, od místních lichvářů s vysokými úroky a kontroloval tak jeho cenu.
A co po něm zbylo
Krom neuvěřitelných výpovědí kronikářů a toho, že svoje jmění rozhazoval na cestách náhodným kolemjdoucím, po Músovi zbylo i něco hmatatelného. Bohatství, jakožto silně věřící člověk, využil na zbudování velkého počtu mešit a univerzit stále dodnes stojících. Říká se, že každý pátek (v islámu je důležitý jako v křesťanství neděle) nechal postavit jednu. Asi nikoho nepřekvapí, že jedna z těch významnějších – dnes ohrožená mešita v Džinguereberu – je zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Navěky zvěčněn
Málokterý africký král byl vypodobněn v evropských dílech gotické éry. Ale Mansá Músa byl. Můžeme ho vidět v Katalánském atlasu z roku 1375, trůnícího se zlatou korunou a žezlem. Pro většinu umělců byl problém přetlumočit Músovo bohatství do vizuální podoby – zlatý trůn s králem korunovaným zlatou korunou a žezlem, se zlatým pohárem v ruce překypujícím zlatými nugetami – tak vypadal poněkud hysterický pokus o znázornění neuchopitelného bohatství.
Obdivuhodné je, jak Mansá Músa se svým majetkem, který by se dal dnes (možná) odhadnout na +400 miliard amerických dolarů, po celý život nakládal – rozdával ho.
Anna Samsová
Nechce se vám za světovým dědictvím až na Mali? Tak tady máte nové klenoty UNESCO, které se letos připsaly na seznam.
