Osmnáct hodin práce, tři hodiny spánku. Každý den. Po třiadvacet let. Armén Ljova Arakeljan vlastnoručně vybudoval pod svým domem obrovský podzemní chrám.

Začalo to docela nevinně roku 1985. Tosja Arakeljanová poprosila svého čtyřiačtyřicetiletého manžela Ljovu, aby pod jejich domem v arménské provincii Kotajk vyhloubil jámu na uskladnění brambor. Z díry na brambory se nakonec stalo Ljovovo celoživotní „poslání“, nedokázal přestat kutat a pod svým domem vybudoval chrám s různými architektonickými prvky.

FOTO: Z jámy na brambory podzemní chrám

Z jámy na brambory podzemní chrám - discover-armenias-15-best-kept-secrets-23Z jámy na brambory podzemní chrám - discover-armenias-15-best-kept-secrets-24Z jámy na brambory podzemní chrám - 4d7c852400000578-5870117-image-a-129_1529592545709Z jámy na brambory podzemní chrám - 4d7c88c100000578-5870117-image-a-101_1529592125143Z jámy na brambory podzemní chrám - 4d7c896100000578-5870117-image-a-104_1529592148324
Další fotky
Z jámy na brambory podzemní chrám - 4d7c854c00000578-5870117-image-a-95_1529592084162

Povoláním stavitel, nedokázal se Ljova odtrhnout od práce v momentu, kdy do ruky vzal dláto a skalnaté podzemí se pod jeho rukama měnilo v něco těžko uvěřitelného. Do díla ho hnal jakýsi vnitřní hlas, který mu prý neustále opakoval, ať nepřestává dlabat, a série vizí a snů.

Zpočátku šlo všechno velice pomalu, musel se dostat přes solidní vrstvu čediče, ale po pár metrech pod povrchem narazil na měkčí vulkanickou horninu, která mu práci značně usnadnila.

Celý podzemní komplex vyhloubený a vybudovaný pouze dlátem a kladivem má přes 280 metrů čtverečních, zasahuje do hloubky dvaceti metrů pod povrchem a obsahuje sedm místností, propojených sítí chodeb a schodišť vytesaných do skály. Stěny jsou ozdobeny všemožnými kamenosochařskými ornamenty, mozaikami, sochami a dokonce narazíme i na oltáře.

Za oněch 23 let, kterými Ljova strávil hloubením svého unikátního celoživotního díla, vyvlekl v kbelíku tolik sutě, že naplnila na 450 nákladních vozů. Tenhle „odpad“ daroval místní společnosti na výstavbu různých projektů.

Ljova na svém chrámu pracoval až do dne své smrti v roce 2008. Bylo mu 67 let. Zemřel na infarkt, ale jeho žena Tosja, která teď z jejich společného domu udělala muzeum věnované práci svého manžela, věří, že podlehl nedostatku spánku a až extrémnímu, velice nezdravému odhodlání pokračovat na svém díle.

Tosju nyní tíží pohled na podzemní svatyni, svého manžela milovala – teď má ale v podzemí věčnou připomínku jeho života. Cítí i pýchu na jeho nadlidský výkon.

Ljovův projekt, nyní spravovaný manželkou, je jednou z hlavních turistických atrakcí v arménském Arinju. První patro domu je naplněno věcmi souvisejícími s jeho prací, jako jeho dláto, kladivo, kbelík, boty atd. Přístupný je i podzemní labyrint.

Z rozsáhlé rodiny Arakeljanů nikdo nehodlá pokračovat v práci na podzemní atrakci.

A zde se můžete podívat, jak by vypadala Praha podle Hitlera.

Komentáře