První zaznamenaný Žid, který kdy žil v Severní Americe, přišel na svět v úzkých uličkách středověké Prahy. Do tehdy nedávno objeveného Nového světa se dostal díky svým expertním důlním a chemickým znalostem.
Joachim Gans se narodil v Praze 16. století a nejspíš byl spřízněn s rodinou slavného židovského kronikáře, astronoma a matematika Davida Ganse, který se v českém městě usadil roku 1564 (jeho náhrobek stále spočívá na starém pražském židovském hřbitově).
Roku 1581 se Joachim stěhuje do Anglie, aby se zde věnoval chemii. Z jeho pokusů vzešlo cenné ovoce – dokázal totiž vymyslet způsob, jak zkrátit dobu čištění měděné rudy z dlouhých šestnácti týdnů na pouhé čtyři dny.
Tímto objevem nedocenitelně pomohl Angličanům připravujícím se na blížící se anglo-španělskou válku. Navíc vymyslel způsob, jak využít nečistoty z rudy pro textilní barviva.
Vlivný spisovatel, voják, básník a dvořan Alžběty I. sir Walter Raleigh (jehož život nakonec ukončila katova sekyra roku 1618) požádal Joachima Ganse o spolupráci – měl se zúčastnit expedice mířící do Ameriky jako důlní expert a metalurg.
Starý židovský hřbitov v Praze.
Roku 1585 se tak Gans stal první spolehlivě zaznamenanou osobou židovského vyznání, která kdy vkročila na břehy Severní Ameriky. V kolonii Roanoke v dnešní Severní Karolině strávila výprava pár měsíců, avšak logistické problémy a neustálé hrozící nebezpečí ze strany domorodých obyvatel a Španělů přinutilo expedici navrátit se do Anglie na palubě lodi Francise Drakea.
Joachim Gans skončil v Bristolu, kde se jeho stopa ztrácí. Roku 1589 o Gansově životě pochází poslední zmínka – stanul totiž před soudem pro zločin rouhání kvůli svému židovskému vyznání.
Jan Králík
