Nejstarší indický uranový důl Juduguda ve státě Jharkhand zahájil provoz v roce 1967. Od té doby už stihlo toto vysoce toxické peklo otrávit celé generace místních. Přestože je okolí dolu nasycené radioaktivitou, lidé se před nebezpečným zářením prakticky nijak nechrání. Sužují je nemoci a jejich těla jsou znetvořena. Muži trpí neplodností, u žen často dochází k potratům a vysoká je i úmrtnost novorozenců.

Mezi uranové velmoci kdysi patřilo i Československo. V 50. letech v uranových dolech bez jakýchkoliv ochranných prostředků pracovali političtí vězni. Ani ti nebyli ušetřeni zdravotních následků, které si nesli po zbytek života. Koncem 80. let ale naštěstí došlo k útlumu těžby v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek a také kvůli ekologické zátěži. Uranové doby byly v provozu i nadále, ten poslední český v Rožné na Žďársku, který byl zároveň posledním svého druhu ve střední Evropě, byl uzavřen v dubnu 2017.  Uzavřením tohoto dolu skončila i historie těžby smolince v zemi, která kdysi v tomto ohledu patřila k evropské špičce – a jako věrný satelit sloužila po druhé světové válce uranovým zájmům Sovětského svazu.

FOTO: Uranový důl Juduguda: toxická noční můra

Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 00Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 566b56e51f00002c00e9b9b0Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 3660926_Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 06Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 05
Další fotky
Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 04Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 03Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 02Uranový důl Juduguda: toxická noční můra - 01

 

Na českém území se nachází devět ložisek s odhadovanými těžitelnými zásobami kolem šedesáti tisíc tun, což by pokrylo spotřebu tuzemských jaderných elektráren na desítky let dopředu. Ložiska v okolí Stráže pod Ralskem, kde už dříve těžba probíhala, jsou dokonce největší v Evropě. Zda se u nás ještě někdy bude uran těžit, je nejisté.

V Indii, která má zásoby uranu k sestrojení několika stovek atomových bomb, nikoliv však požadované množství k pohonu atomových elektráren, se důvody pro uzavření neuvěřitelně nebezpečného dolu stále nenašly. V roce 2014 byla těžba v Jadugudě dočasně pozastavena, v roce 2017 ale byly  těžební stroje opět uvedeny do provozu.

Život bez klimatizace, mobilních telefonů nebo televize, které těžbu uranu podmiňují, si umíme jen těžko představit. Stejně jako to, že v tomhle uranovém pekle pracujeme a vychováváme děti. V Indii život patrně nemá takovou hodnotu. Jak si jinak vysvětlit podmínky, v nichž lidé v oblasti Purbi Singhbhum přežívají? Fotografie z dolu, které jsou pro otrlejší povahy, se šíří internetem několik let…

Petra Vomelová

A zde se podívejte, co archeologové odkrývají v íránském dolu.

Komentáře