Ústavní soud ČR se opět zabývá restituční kauzou rodu Salmů, která se de facto táhne už od roku 1945. Ústavní soud rozhodl již v roce 2005, že prozatímní osvědčení o státním občanství udělené Hugovi Salmovi Okresním národním výborem v Boskovicích v roce 1946 na základě tzv. Benešových dekretů, musí zůstat v platnosti.  Ministerstvo vnitra však v roce 2006 rozhodlo toto osvědčení zpětně odebrat. To znemožňuje rodině Salmů pokračovat v uplatňování svých restitučních nároků. V sázce je přitom panství o rozloze přibližně šest tisíc hektarů pozemků, lesů a zámek v Rájci nad Svitavou. Dědici nesouhlasí ani se závěry ministerstva, které naznačuje, že Salm během války dostatečně nebojoval a netrpěl.

Po částečném úspěchu, kdy se dědicům Huga Salma podařilo v rámci restitucí získat 600 hektarů původního panství, se opět rozhořel spor o to, zda byl kníže Hugo Salm oprávněným držitelem československého státního občanství.

„Navrhovatelé namítají, že Ministerstvo vnitra ČR nemělo žádný důvod pro to, aby pokračovalo v řízení započatém už v roce 1945. Mělo ho místo toho zastavit, a umožnit tak pokračování restituce. Místo toho jsme nadále svědky zpochybňování protinacistických činů knížete Huga Salma během druhé světové války ze strany státních úředníků,“ shrnuje postoj Salmů Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová, dcera Huga Salma.

Salmovi potomci nyní před Ústavním soudem napadají především rozhodnutí Ministerstva vnitra z roku 2006. Ten se přitom již v roce 2005 touto kauzou zabýval a rozhodl, že Ministerstvo vnitra odebralo prozatímní osvědčení v roce 2002 protiústavně. Tehdy se ministerstvo kauzou začalo zabývat na popud Okresního úřadu v Blansku, který jej vyzval, aby navázalo na řízení o zachování československého občanství zahájené Hugem Salmem hned po válce v roce 1945 podle tzv. Benešových dekretů.

Přes závěry Ústavního soudu rozhodlo v roce 2006 Ministerstvo vnitra znovu, že Hugo Salm nebyl v době, kdy kauza započala, československým občanem. Tím pádem byl i jeho restituční nárok neoprávněný. Ministerstvo se tak neztotožnilo se závěry Okresního národního výboru v Boskovicích z roku 1946. Ten Salmovi, s přihlédnutím k tomu, že jeho loajalita k Československu nikdy nebyla zpochybněna, udělil tzv. prozatímní osvědčení typu B o zachování československého státního občanství. K finalizaci procesu a udělení plnohodnotného státního občanství nakonec nikdy nedošlo, protože Hugo Salm poměrně záhy zemřel.

Okresní národní výbor v Boskovicích se v době rozhodování přitom do značné míry opíral o dvě kritéria – Hugo Salm proti tehdejšímu režimu aktivně bojoval, a trpěl pod nacistickým terorem.

„Ministerstvo vnitra se ale po více než šesti dekádách usmyslelo jinak. I přes to, že na lůžko upoutaný a vážně nemocný Hugo Salm za protektorátu ukrýval na svém zámku v Rájci nad Svitavou partyzána, nepovažuje vnitro tento hrdinský čin za „boj“ v pravém slova smyslu. Podobně iracionálně se vypořádalo i s podmínkou strádání pod nadvládou okupačních sil – nacistická nucená správa nad majetkem rodu Salmů podle něj též nedosahuje intenzity „trpění“. Navzdory tomu, že se nad panstvím neustále vznášela hrozba konfiskace ve prospěch vůdce SS Heinricha Himmlera,“ uvádí Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová na pravou míru sporné aspekty kauzy.

Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová

Proti tomuto úřednickému aktivismu se už v roce 2005 ostře vymezil Ústavní soud. Ministerstvu vnitra podle něj nenáleží právo zpochybňovat původní závěry boskovického okresního národního výboru, který byl v roce 1946 daleko způsobilejší k posouzení poválečné reality i role Huga Salma v protinacistickém odboji. Poukázal navíc na fakt, že po dobu téměř šedesáti let nikdo československé státní občanství knížete Salma nezpochybňoval. V tom je třeba pokračovat, aby byla ochráněna důvěra dědiců v tento institut. Ministerstvo však rozhodlo v opačném duchu a za necelý rok znovu Salmovo státní občanství nezachovalo. Podle Marie Alžběty Salm-Reifferscheidt-Raitzovénemůže v právním státě být, že rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována.

Dílčími aspekty případu se vedle Ústavního soudu zabývají také Okresní soud v Blansku a Krajský soud v Brně.

Komentáře