Pokud jste si až doteď mysleli, že české stavebnictví je prolezlé korupcí, asi jste ještě nikdy neviděli to rakouské. Dlouhých patnáct let se tam desítky stavebních firem domlouvaly na cenách, vyměňovaly si citlivé informace a vytvářely sdružení v rozporu s kartelovým právem. Tím si bez ohledu na formální soutěžení zcela svévolně rozdělily trh a parádně odrbávaly veřejné i soukromé rozpočty. Ale nemyslete si, že podváděli jen nějací drobní „čučkaři“ – do skandálu jsou dle rakouských médií zapleteny i tři největší stavební firmy jako Porr, Strabag či Swietelsky, které působí i v Česku.

Prasklo to někdy v roce 2017. Tehdy vyšetřovatelé u jedné korutanské stavební firmy nalezli červenou složku a v ní seznam projektů, názvů firem a darů obcím či státním úředníkům. Říkáte si, žádný spektákl – to takové chycení hejtmana s krabicí od vína plnou peněz mělo jinší grády! Ale o to gigantičtější se z toho nakonec vyklubala kauza.

Policie vypátrala celkem 1800 „cinklých“ zakázek, v nichž údajně jelo celkem 40 firem a asi 220 lidí (takže nejspíš skoro celý sektor). Zasvěcené osoby hovoří o největším kartelu v rakouské historii. „Papírový trh“ fungoval minimálně v letech 2002-2017 a jen ve veřejném sektoru zahrnoval stavby za stovky milionů eur. Zakázky se týkaly výstavby kancelářských a rezidenčních budov, vodních elektráren, inženýrských staveb (konkrétně šlo například o dálnice A9, A11 či Koralmský tunel), ale například také mateřských školek a dokonce hřbitovů. Tedy člověk by skoro řekl, že i podvádění při veřejných soutěžích by mělo mít určitou úroveň a šmrnc. Ovšem smlouvat o cenách při výstavbě mateřské školky nebo hřbitova, to už chce hodně silný žaludek…

Zásahovka protikorupční policie vynáší krabice s důkazními materiály z vídeňského sídla jedné z podezřelých stavebních společností.

Deník Oberösterreichische Nachrichten podrobně zmapoval detaily vyšetřování. Při domovních prohlídkách prý bylo zabaveno neuvěřitelných 70 tisíc stran dokumentů a 57 terabytů dat (což odpovídá 57 tisícům filmů). Deník popisuje i důmyslný mechanismus, jakým kartel celých 15 let fungoval. Jeden hráč předložil jednoznačně výhodnější nabídku a ostatní mu dělali „křoví“ tím, že měli nabídkovou cenu o 0,5 – 3,5 % vyšší nebo nepodali nabídku vůbec. Za roli „křoví“ přitom příslušel honorář ve formě příplatku u jiného projektu podobné ceny.

Rakouský úřad pro ochranu hospodářské soutěže upozornil na to, že kartel minimalizoval či znemožňoval hospodářskou soutěž, a tím zadavatelům uměle zdražoval zakázky. Důsledkem nemohlo být nic jiného než zbytečné navýšení státních výdajů. Což je přesně to, co v době covidové rakouský daňový poplatník potřebuje, že?

Na konci loňského roku stejný úřad odeslal na kartelový soud návrh pokuty pro první čtyři firmy. Přestože se v Rakousku ctí zásada presumpce neviny, do médií již prosáklo, že jde o stavební firmu Habau a tři její dceřiné společnosti. V návrhu prý není uvedena konkrétní suma, pouze „přiměřená kartelová pokuta“, aby měl soud maximální prostor k vydání rozhodnutí (v opačném případě by pokuta nemohla být vyšší než návrh). Zákon pak říká, že pokuta může maximálně dosáhnout 10 % z obratu.

Cloumá-li s vámi jako potomky někdejší společné vlasti spravedlivý hněv, můžete být klidní. Rakušané jsou nejen v oblasti justice proslulí svou přísností a nekompromisností a všechny hříšníky jistě čekají mastné pokuty.

Jenomže je možné, že u nich nezůstane a že rakouský příběh chytne ještě mnohem divočejší zápletku. Souběžně s kartelovou větví případu totiž vyrůstá i větev trestněprávní, na které se mohou urodit i velmi kyselé plody typu zákaz veřejných zakázek či zákaz činnosti. Pokud vám to silně připomíná soudní zápolení Metrostavu, které se v Česku táhne už devátý rok, máte dobrý postřeh. A právě s ohledem na tento český kontext bude hodně zajímavé sledovat vývoj rakouské kauzy.

Uvažujme ale střízlivě. Nějak si nedovedu představit, že by si Rakušané v zájmu spravedlnosti dobrovolně zlikvidovali celý stavební trh včetně největších účastníků. Že by postupovali důsledně dle vzoru „padni komu padni“ a bez ohledu na možné důsledky. A že by skutečně „zařízli“ i trojlístek Porr – Strabag – Swietelsky a smířili se s tím, že nějakou dobu jim budou stavět dálnice a železnice firmy, které jim na trhu zbyly. Tedy nejspíš nějaké garážovky se dvěma krumpáči pod vedením Zlatana a Dragoslava…

S ohledem na covidové sekery zatínající se hlouběji a hlouběji do státních rozpočtů by možná bylo nejlepší, kdyby viníci svěsili ocas a část nově získaných zakázek prostě udělali zadarmo. Flastr by to byl dostatečný na to, aby se podobná praxe v budoucnu opakovala, stavebnictví by se nezastavilo (spíš naopak) a daňový poplatník by měl aspoň chvíli pocit, že stát udělal něco pro něj. V opačném případě se obávám, že na sebe Rakousko bude jen přivolávat ještě větší ekonomickou krizi, než do které stejně jako všichni ostatní nepochybně spěje.

Radek Kovanda

Komentáře