Kuriózní a velice odpudivá událost z 12. století – erfurtská latrínová katastrofa, se stala osudnou desítkám vážených mužů z různých koutů Svaté říše římské.
V červenci roku 1184 se do (dnes německého) města Erfurtu v Durynském vévodství sjela na popud nastávajícího císaře Jindřicha VI. Štaufského skupina středověkých šlechticů, aby se pokusila urovnat spor mezi lankrabětem Ludvíkem III. Durynským a arcibiskupem Konrádem z Wittelsbachu o část půdy.
Místo poklidného vyřešení situace došlo k obrovské, avšak poněkud groteskní tragédii, jež vzala opravdu nepříjemným způsobem život mnoha přítomným mocným mužům.
Zasedání se konalo v erfurtské citadele Petersberg, konkrétně v prostorách kostela svatého Pavla. Dřevěná podlaha místnosti však nebyla připravená na podobné seskupení a těžká váha všech přítomných mužů způsobila nečekaný propad podlahy.
Erfurt
Naneštěstí se právě pod místností ve sklepních prostorách nacházela rozměrná latrína. Odhaduje se, že při katastrofě zahynulo šedesát, ne-li víc, aristokratů a dalších vážených mužů. Zda zemřeli následkem pádu nebo utonutí v exkrementech, je otázkou. Většina z badatelů se však přiklání k možnosti druhé.
Hlavní z aktérů celého shromáždění – budoucí císař, lankrabě i arcibiskup katastrofu ve zdraví přežili. V okamžiku události totiž stáli v části s pevnou kamennou a ne dřevěnou podlahou.
Jan Králík
