Alkohol byl a dodnes je součástí náboženských rituálů, a hojně se využívá i jako lék. K oběma účelům sloužila též whisky, jež se pálí od 12. století. První whisky byly jednosladové, teprve později se začaly míchat, tedy blendovat, z více druhů. Dosud nejznámější vzešla z rukou patnáctiletého Johnnieho Walkera. Diageo, současný výrobce whisky, se letos rozhodl u příležitosti narozenin jeho syna Alexandera Walkera otevřít svůj archiv a 8. února již podruhé oslavit Mezinárodní den skotské whisky. 



Whisky jako živá voda

Zda první whisky spatřila světlo světa ve Skotsku nebo v sousedním Irsku, o tom se přou generace už po staletí. Nicméně nejstarší písemný záznam o pálení whisky pochází ze Skotska z roku 1494. Jde
o objednávku sladu pro krále Jakuba IV., jejíž množství odpovídalo výrobě 500 lahví „aqua vitae“, což v latině znamená „živá voda“. Odtud pochází také název whisky. Ve skotské keltštině se totiž živá voda překládá jako uisige beatha, ze kterého se postupem času vyvinula jednodušší označení usqua, později whisky.  Samotné slovo whisky se pak poprvé objevilo v roce 1755 ve slavném slovníku Dr. Johnsona. 

Domácí pálenka začala v klášterech

Nejprve whisky pálili téměř výlučně mniši. Jednalo se o velmi povzbuzující nápoj, který ordinovali k léčbě všech možných nemocí. Časem se tímto stala ve Skotsku velmi populární, pak ale přišel král Jindřich VIII. se svým zrušením klášterů. To pro výrobu whisky znamenalo značné komplikace, a tak se nově skotská rodí z rukou obyčejných lidí, kteří ho pálí ve svých venkovských obydlích. Vzrůstající obliba této domácí pálenky vytlačuje dražší alkohol, a tak není divu, že státníci vycítili šanci vytěžit z ní co nejvíce a jak už to bývá, v 17. století přichází zdanění výroby. 

Ilegální pálení

Daně však byly nastaveny velmi vysoko, proto řada výrobců začala působit na černém trhu, který nebývale a velmi rychle narostl. Do karet jim hrála i poloha jejich palíren, které se většinou nacházely v horách či na ostrovech, kam se výběrčí daní dostávali jen těžko. Počet ilegálních palíren se ve Skotsku odhadoval na čtyři sta. Velký zlom pak nastal až v roce 1823, kdy se výroba whisky dostala zpět do mezí zákona.

Blendování whisky zajišťuje její stálost

V 19. století si den bez sklenky whisky dokázal představit už jen málokterý Skot. Stala se jejich běžnou součástí života. Národní nápoj byl v tu dobu na trhu již legálně k mání, potíž však byla v tom, že vlastnosti whisky nebyly konzistentní. Ta, která vám chutnala včera, měla další den chuť již úplně jinou. Jediný způsob, jak tomu zabránit, bylo smíchat několik druhů whisky. Tím se inspiroval i jeden mladý hokynář z Kilmarnocku. Jmenoval se Johnnie Walker a bylo mu teprve patnáct let.

John měl v té době už zkušenosti s mícháním čajů, čímž se naučil vytvářet vyvážené chutě. Rozhodl se, že různé druhy whisky zkusí míchat a vyšlo to. Tak se zrodila blended whisky, která chutnala vždy stejně a dostala jméno po svém výrobci – Johnnie Walker. Rodová tradice pokračovala a do dalších blendů a vývozu skotské do celého světa se pak významně zapojil i jeho syn, Alexander Walker.

Skotská whisky si mezinárodní den zaslouží

Pravá skotská whisky musí být vyrobena z ječného nebo obilného sladu a musí zrát v dubovém sudu o maximálním objemu 700 litrů po dobu nejméně tří let. Celá výroba pochopitelně musí proběhnout ve Skotsku. Blendovaná skotská whisky se pak vyrábí kombinováním jednodruhových sladových a jednodruhových obilných whisky. Výhodou blendování je, že chuť a kvalita zůstávají vždy stejné, na což přišel už zmiňovaný Johnnie Walker.

Oslavit tento skvělý nápoj, který tolik dbá na svoji tradici, se rozhodl i její současný výrobce, společnost Diageo. Na Mezinárodní den skotské whisky, který se slaví 8. února, v Menstrii ve Skotsku otevře svůj archiv s více něž 5000 lahvemi. Připomene tím narozeniny Alexandra Walkera, syna Johnnieho Walkera, který stojí například za podobou nejprodávanější luxusní skotské světa Johnnie Walker Black Label. Tu měl v oblibě i britský premiér Winston Churchill.

Komentáře