Cestovat dnes může téměř každý. I v době karantény. Stačí mu k tomu počítač a internet. Podívejte se na poetické snímky takového cestování a nasajte inspiraci z díla virtuální cestovatelky, která kvůli své úzkostné poruše už několik let putuje po celém světě, bez toho aniž by opustila svůj byt.
Jacqui Kennyovou k virtuálnímu cestování nepřinutila náhlá karanténa, ale vlastní úzkostná porucha. Roku 2009 ji byla diagnostikovaná agorafobie (strach z veřejných prostranství, odkud jak se zdá trpícímu není úniku), která ji znemožňovala vykonávat běžné každodenní úkoly, jako projít uličkou v supermarketu, natož vycestovat za hranice svého rodného Nového Zélandu.
V rámci své „bezpečné zóny“ – domova se tak rozhodla vykročit na časově náročnou cestu po celém světě. Skrz Google Street View. Když se po virtuálních ulicích procházela poprvé celá situace ji přišla zvláštně magická: „Pomyslela jsem si, že je to jako malé kouzlo, Google Street View, připadá mi jako paralelní vesmír, zmrzlý v čase“.
Z volnočasového putování po místech, které zřejmě v blízké době Jacqui jen tak nenavštíví se nakonec vyklubal její osobní velký kreativní projekt vrcholící ve fotografické výstavě v New Yorku. Jacqui screenshotuje a ořezává snímky míst na která během svých cest narazí. Lokace z různých konců světa, avšak s prazvláštní propojující magickou atmosférou plnou pastelových barev, kterou jí vybrané pohledy sdílejí. Za celou dobu nasbírala na 40 tisíc snímků.
Tak jako Jacqui pocítila skrz neobvyklé cestování jakési spojení s lidmi, které nezná a nikdy nepozná, tak i my můžeme dnes v časech izolace, procestovat téměř celý zmapovaný svět a nahlédnout do oken panelových domů, za nimiž zcela jistě sedí další v karanténě izolovaný člověk stejného psychického rozpoložení jako my sami – toužící po objevování světa „tam venku“.
Jan Králík