Tající alpské ledovce jsou jednou z ikon současného schématu „katastrofického“ globálního oteplování. Problém v téhle pohádce ale je ten, že právě alpské ledovce nejsou ničím úplně starým a jejich tání ničím úplně novým. Valná část jich vyrostla ve středověké „malé době ledové“ a stejně valná část od jejího konce také roztává. Realita je zkrátka většinou složitější, než jak nám ji jednoduše vykreslují mainsteramová média.
Na zatím ještě cca sedm kilometrů dlouhý ledovec Morteratsch narazíte v Graubündenských Alpách na východě Švývarska. Co do objemu ledu jde o jeden z největších kontinentálních alpských ledovců. Procházka k jeho čelní moréně, tedy k jeho konci/začátku, je na jednu stranu romantická a osvěžující, na druhou stranu ale i poněkud depresivní a znepokojující. Cestu totiž lemují dřevěné tabulky se strohými letopočtovými údaji, kam kdysi ledovec sahal. Od roku 1878, kdy se jeho ústup začal dokumentovat, už se totiž Moreratsch zkrátil o dva kilometry. A stejně je na tom spousta dalších alspkých ledovců.
Ledovec ustupuje již od dob, kdy o člověkem způsobeném globálním oteplování neměl člověk sebemenší potuchy
Zastánci AGW, tedy globálního oteplování způsobeného lidmi, v tom spatřují jedinečný důkaz své „pravdy“. Jenomže ledovce nejsou jako kostka ledu vhozená do horké kávy. Na změny okolních teplot reagují v závilosti na své velikosti se setrvačností desítek až stovek let. A navíc vedle změn globálních teplot záleží i na změnách srážkového režimu, což nejsou nutně vždy synonyma – tedy že čím víc stoupají teploty, tím méně prší. Pokud se dlouhodobě sníží množství srážek (méně prší nebo sněží), nemá ledovec přes zimu z čeho dorůstat a v létě se proto zmenšuje, a to i bez výraznějšího oteplení.
Kdo nebo co způsobilo odtávání ledovců v těch starých dobrých dobách, kdy byl „svět ještě tzv. v pořádku“?
A aby to nebylo tak jednoduché, někde se ledovce zmenšují, ale jinde naopak zvětšují (třeba na jihozápadě Norska nebo aktuálně teď v Barentsově moři). Ale hlavně: co je to v přírodě těch pár staletí, kam sahá lidská paměť? Ledovce přece tají a zase přibývají periodicky celé miliony let.
Sem sahalo čelo ledovce v roce 2010. Škoda, že nikdo nevyfotil, kam sahal ledovec v roce 1010 – pravděpodobně totiž nesahal vůbec nikam.
A ty dnešní alpské jsou poměrně „mladé“. Vznikly až v tzv. „malé době ledové“ (cca v letech 1315 – 1850), jak se přezdívá jednomu z nejchladnějšímu období za poslední asi dva tisíce let. Dnešní globální oteplování a ústup ledovců proto někteří vědci vysvětlují jako postupný návrat k „normálu“.
Adam Brandejs
