Rozhovor s autorským režisérem Davidem Vondráčkem o jeho nejnovější reportáži, v níž prezentuje výsledky výzkumů kosterních pozůstatků našich prvních vládců – dnes večer na ČT se tak dost možná budou „přepisovat dějiny“.

Z Hradu unikají možná nějaké fake news, že se prý v Reportérech ČT poprvé odhalí, jaké geny mají první Přemyslovci…
Tentokrát jdou z Hradu celkem přesné zprávy. Pořad Reportéři ČT byl před jedenácti lety jediný, který zachytil první zkoumání koster našich raně středověkých vládců. Asi jsme neztratili důvěru předních českých genetiků, archeologů a antropologů (Daniel Vaněk, Jan Frolík, Petr Velemínský, atd.) a můžeme informovat o prvních výsledcích jednoho z nejnáročnějších výzkumů přírodních a společenských věd posledních let.

Můžete aspoň něco prozradit?
Něco málo… To, co už bylo celkem na spadnutí. Stále se někde ve školách učí, že pod Svatovítskou rotundou Pražského hradu (hroby Kníže1 a Kníže2; K1 a K2) odpočívají kosti prvního doloženého přemyslovského knížete – Bořivoje – a jeho vnuka Boleslava I. Tento fakt začal být archeologicky zpochybňován už dávno, nicméně mýtus si žil dál svým životem. Až teď ze stehenní kosti hrobu K2 (Kníže 2) genetici vyčetli, že se nejedná o známého muže, nýbrž o neznámou ženu. Pokud by byly v K1 (Kníže 1) ostatky Bořivoje (je prokázané jednoznačně, že jsou mužské), musela by být v K2 pochována jeho manželka – svatá Ludmila. O ní ale téměř stoprocentně víme, že je pohřbena v chrámu sv. Jiří na Hradčanech.

Genetik Daniel Vaněk a reportér David Vondráček si prohlíží pravděpodobně lebku moravského Přemyslovce Oty I. Olomouckého, jehož otcem byl „český Achilles“, Břetislav I. a matkou bavorská Jitka ze Svinibrodu (Judita von Scheinfurt).

O jaké kostry se tedy ve skutečnosti jedná?
Vylučujeme úplně Bořivoje. Jedna z opatrných hypotéz je, že v K1 a v K2 jsou ostatky Boleslava II. a jeho ženy, kněžny Emmy, původem ze Západofranské  říše.

Jak dopadlo zkoumání DNA přemyslovských knížat?
Podařilo se detekovat DNA v mužské linii chromozomu Y u jednoho ze zakladatelů českého státu. Opatrně se z toho dají vyčíst předci z mnoha populací.

Prozradíte, o koho jde?
Jde o blízkého příbuzného svatého Václava. Víc teď neprozradím… Ještě chci poznamenat, a přiznám se, že jsem to sám nevěděl – až při studiu této problematiky jsem narazil na to, že Přemyslovci sami sebe coby dynastii vůbec  Přemyslovci nenazývali. A ani je pod tímto názvem neznali v okolních zemích. Neměli svén specifické jméno ani v sedmnáctém nebo osmnáctém století. Byla to prostě knížata z Čech, Ducatus Bohemiae. Až František Palacký v době národoveckého romantismu v devatenáctém století vymyslel tento název dynastie – Přemyslovci; ale klidně ho mohli napadnout třeba Bořivojovci. Stejně tak jsou novotvarem Slavníkovci. Jména prvních dynastií si „Otec národa“ si tehdy vymyslel, aby zpřehlednil chaotickou a divokou dobu raného středověku v Čechách.

Dědečkem Oty I. byl Oldřich, který k Čechám připojil Moravu, a babičkou prostá žena z lidu – pradlena Božena.

Jsou tedy Přemyslovci  Slované,  Keltové, nebo Germáni?
Říkáme, z jakých populací  se „vylíhli“ Přemyslovci. A také v jakém procentu se v současných národech Evropy – včetně Čechů  – mužská „přemyslovská DNA haploskupina“  vyskytuje.

Toto porovnávání budete mít v reportáži?
Ano.

Můžete alespoň prozradit – když už utajujete do dnešního večera DNA haploskupinu prvních českých knížat –, co soudí o předcích Přemyslovců historici a archeologové, s nimiž jste hovořil?
Většina si myslí, že Přemyslovci jsou domácí dynastie. Domácí v tom smyslu, že jejich předky jsou všechny populace, které v české kotlině žily od mladší doby kamenné až doby „stěhování národů“.

Budete v reportážích o původu Přemyslovců pokračovat?
Rád bych. Před týmem pražských genetiků, antropologů a archeologů teď stojí velká výzva. Už jsem mohl natáčet první odhad kostí pravděpodobných moravských Přemyslovců – Oty I. a Oty III. z nedávno senzačně objeveného hrobu v Klášterním Hradisku v Olomouci. Pokud by se analýza DNA podařila, pak by se daly srovnat výsledky s pražskými nálezy. Třeba se přijde i na přímá rodinná spojení. Ve hře je také porovnání s genovými výsledky u velkomoravských velmožů, které také v současné době probíhá. Myslím si, že nejnovější metody genetiky, antropologie a archeologie nám v dalších letech přichystají nejedno překvapení. A budeme moci vykřiknout – nepřejícně či s nadšením – jako občas (už hodně dávno) hokejoví komentátoři: „ Přepisujeme dějiny!“

 

Komentáře