Díky DNA ukryté v přeživším prameni vlasů Sedícího Býka byl nedávno oficiálně potvrzen rodinný vztah amerického muže a velkého náčelníka zesnulého roku 1890. Okolí, kvůli chybějícím dokumentům, o jejich příbuznosti doposud pochybovalo.
Ernie LaPointe narozený roku 1948 věděl, že je nejspíš pravnukem jednoho z posledních velkých indiánských náčelníků – Sedícího Býka (asi 1831 až 1890). I tak mu ale matka, jež jej před smrtí o předku informovala (zemřela, když bylo Erniemu 10let), zakázala o příbuzenském vztahu s legendárním vůdcem mluvit na veřejnosti.
Jakmile se Ernie, který si za život prošel několika těžkými etapami (než se stal spisovatelem, bojoval ve Vietnamu, s bezdomovectvím i drogami) rozhodl o rodinném vztahu promluvit, narazil na pochopitelnou skeptičnost okolí. O „utajovaném“ příbuzenství totiž neexistovaly žádné oficiální dokumenty, domorodé kmeny si takové informace předávají tradičně pouze ústně.
Sedící Býk
Po tragické smrti Siouxe Sedícího Býka, pod jehož vedením několikrát spojené indiánské kmeny porazily armádu USA (např. v bitvě u Rosebudu či Little Bighornu), byl zavražděnému náčelníku odstřižen kus vlasů.
Pramen donedávna uložený ve Smithsonově institutu ve Washingtonu byl na Erniho žádost předán k výzkumu DNA. Z více jak sto let starého a poškozeného vzorku se nakonec skutečně podařilo DNA extrahovat a potvrdit tak LaPointeovu domněnku. Po čtrnácti letech, kdy celý proces začal, se tak dozvěděl pravdu.
Kromě pramene vlasů byly z pozůstalosti Sedícího Býka v muzeu zachovány i jeho legíny. Obě věci byly repatriovány do Jižní Dakoty, kde Ernie pobývá. Náčelníkovy vlasy pak ceremoniálně pohřbil. Sám Ernie se totiž před nedávnem rozhodl vrátit k tradičnímu způsobu života kmene Lakotů (Siouxů).
Jan Králík
