Díky DNA ukryté v přeživším prameni vlasů Sedícího Býka byl nedávno oficiálně potvrzen rodinný vztah amerického muže a velkého náčelníka zesnulého roku 1890. Okolí, kvůli chybějícím dokumentům, o jejich příbuznosti doposud pochybovalo.
Ernie LaPointe narozený roku 1948 věděl, že je nejspíš pravnukem jednoho z posledních velkých indiánských náčelníků – Sedícího Býka (asi 1831 až 1890). I tak mu ale matka, jež jej před smrtí o předku informovala (zemřela, když bylo Erniemu 10let), zakázala o příbuzenském vztahu s legendárním vůdcem mluvit na veřejnosti.
Jakmile se Ernie, který si za život prošel několika těžkými etapami (než se stal spisovatelem, bojoval ve Vietnamu, s bezdomovectvím i drogami) rozhodl o rodinném vztahu promluvit, narazil na pochopitelnou skeptičnost okolí. O „utajovaném“ příbuzenství totiž neexistovaly žádné oficiální dokumenty, domorodé kmeny si takové informace předávají tradičně pouze ústně.
![](https://www.muzivcesku.cz/wp-content/uploads/2021/11/sitting_bull.jpg)
Sedící Býk
Po tragické smrti Siouxe Sedícího Býka, pod jehož vedením několikrát spojené indiánské kmeny porazily armádu USA (např. v bitvě u Rosebudu či Little Bighornu), byl zavražděnému náčelníku odstřižen kus vlasů.
Pramen donedávna uložený ve Smithsonově institutu ve Washingtonu byl na Erniho žádost předán k výzkumu DNA. Z více jak sto let starého a poškozeného vzorku se nakonec skutečně podařilo DNA extrahovat a potvrdit tak LaPointeovu domněnku. Po čtrnácti letech, kdy celý proces začal, se tak dozvěděl pravdu.
Kromě pramene vlasů byly z pozůstalosti Sedícího Býka v muzeu zachovány i jeho legíny. Obě věci byly repatriovány do Jižní Dakoty, kde Ernie pobývá. Náčelníkovy vlasy pak ceremoniálně pohřbil. Sám Ernie se totiž před nedávnem rozhodl vrátit k tradičnímu způsobu života kmene Lakotů (Siouxů).
Jan Králík