František Josef I. se jako nejdéle vládnoucí habsburský panovník stal symbolem celého rakousko-uherského císařství. Jeho zemím včetně Česka vládl monarcha s typickými licousy bezmála 68 let. Od jeho narození právě uplynulo 188 let.
František Josef Karel Habsburský se narodil ve Vídni 18. srpna 1830 jako syn bavorské princezny arcivévodkyně Žofie a arcivévody Františka Karla. Když se ani po šesti letech od sňatku nedařilo jeho matce Žofii přivést na svět potomka, začala dojíždět na léčebné kůry do solných lázní v Ischlu. To jí pomohlo stát se matkou čtyř synů přezdívaných „solní princové“. Spekulovalo se o tom, že otcem chlapců, kteří se narodili vždy po pobytu jejich matky v lázních, nebyl arcivévoda František Karel. Spekulace ovšem později byla vyvrácena analýzou DNA pozůstatků Habsburků. Navíc proti teorii svědčí samotný fakt, že neschopnost donosit potomka byla na straně arcivévodkyně Žofie, která před porodem Františka Josefa arcivévodkyně pětkrát samovolně potratila.
V době narození Františka Josefa panoval ještě jeho dědeček František I. Ten si sice chlapce velmi oblíbil, nicméně malý arcivévoda byl až třetím v nástupnickém pořadí, a to navíc jen za předpokladu, že by jeho strýc Ferdinand nikdy neměl děti. Tyto skutečnosti zavdali spekulací, že se František Josef na trůn dostal jen díky intrikám jeho matky. Nebylo tomu tak. Důvodem, proč se nakonec v roce 1848 František Josef stal císařem, nebyly intriky jeho matky, nýbrž fakt, že Ferdinand nakonec skutečne zůstal bezdětný. A císař, který si sice právem vysloužil přízvisko „dobrotivý“, nakonec musel abdikovat – ze zdravotních důvodů, které vedle nižší inteligence zahrnovaly i vážnější choroby. Arcivévoda František Karel, který na tom sám zdravotně nebyl nejlépe, se posléze nároku na trůn vzdal právě ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Josefa. O žádných intrikách tedy nemůže být řeč.
Po nástupu Františka Josefa I. na trůn se říkalo, že zemi ve skutečnosti řídí ministerský předseda kníže Felix von Schwarzenberg, absolutistický ministr Alexander Bach, ale ze všeho nejvíce císařova matka Žofie, která byla, v souladu s jejím pohlavím, považována za velkou intrikánku. To, že byl František Josef oddaným synem je sice pravda, ale že by byl matkou ovládán, je naprostý nesmysl. Tento mýtus rozšiřovala hlavně proslulá bavorská princezna Alžběta zvaná Sissi, která se se svou tchyní otevřeně nesnášela. Obě ženy se tak střídavě pokoušely přiklonit si císaře na svou stranu a poštvat ho proti té druhé. František Josef nicméně tyto půtky ustál – měl rád obě stejně a nikdy ani jedné nestranil.
V roce 1854 se císař oženil se svou o osm let mladší sestřenicí Sisi, s níž měl syna Rudolfa a tři dcery. Manželství se ale moc nevydařilo, zpočátku do něj velmi zasahovala jeho matka, která převzala i výchovu dětí. Sisi, považovaná za nejkrásnější panovnici své doby, z nepřátelské atmosféry dvora utíkala k cestování a František ke své práci a později i k herečce vídeňského Burgtheatru Kateřině Schrattové. Manželský svazek Františka Josefa a jeho choti Alžběty Bavorské známé jako Sissi je považován za ideál aristokratických vztahů. Bohužel, považovat manželství císařského páru za idylické je poněkud jednostranné. František Josef od prvního pohledu svou ženu bezmezně miloval a dělal pro ní první poslední a jistě by prohlásil, že lepšího manžeství než se Sissi není. Problém ale je, že císařovna Alžběta celou věc neviděla ani zdaleka tak růžově. Zpočátku byl jejich vztah vášnivý, jenže vášeň rychle opadla a Sissi se začala v manželství s císařem nudit. Často tak unikala manželským povinnostem v nenáviděném Hofburgu za dvorními dámami, hodně cestovala a veřejným tajemstvím byly její mimomanželské pletky s uherským ministerským předsedou Gyulou hrabětem Andrássym. Císař však svou manželku natolik miloval, že jí vše opouštěl, přehlížel její vady a do poslední chvíle jí psal romantické dopisy.
Konec vlády Františka Josefa poznamenala první světová válka, do které přerostl konflikt mezi Rakouskem-Uherskem a Srbskem, jehož bezprostřední záminkou se stal atentát na rakouského arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Konce války a s ním spojeného rozpadu monarchie se František Josef nedožil. Zemřel 21. listopadu 1916. Byl nejdéle vládnoucím císařem rakouským (68 let) a na krátkou dobu i nejdéle vládnoucím tehdejším panovníkem na světě.
Petr Starý
