Zlaté klenoty ve tvaru velikonočních vajec od konce 19. století tradičně darovali poslední dva carové svým milovaným ženám. Šest kusů z kolekce obsahující desítky těchto extravagantních předmětů v minulém století zmizely.
S nápadem přišel roku 1885 car Alexandr III., který výrobu neobvyklého vejce objednal pro svou ženu Marii Fjodorovnu, u proslulého zlatníka Carla Fabergého, jako dar k dvacátému výročí jejich zasnoubení. Z celé věci se stala pevná tradice a Alexandr carevně, až do své smrti, každoročně v období velikonoc věnoval nové drahocenné vejce.
Uvnitř pokaždé jinak ztvárněného exempláře z těch nejlepších a nejdražších materiálů, jako například zlato, drahé kameny, slonovina, perleť apod., se skrývalo překvapení. Vejce byla totiž otevírací a ve svých útrobách vždy ukrývala něco jiného. Pojízdná kolečka, miniaturní lokomotivu, hodiny nebo i důmyslné pohybové mechanismy, které rozpohybují skrytou figurku.
Car Mikuláš II. s rodinou.
Tradici pojal za svou i Alexandrův syn – poslední ruský car Mikuláš II., který každý rok obdarovával svou manželku tak i ovdovělou matku. Kromě období větších konfliktů jako byla Rusko-japonská válka v letech 1904-1905, kdy se vejce nevyráběla, tradice žila až do roku 1917. Onoho roku se však dvě poslední z vajec k majitelům nedostala, neboť carská rodina byla bolševiky popravena.
Celkem bylo vyrobeno 52 imperiálních Fabergého vajec a dnes je známá lokace 46 z nich. Klenoty s extrémně vysokou hodnotou jsou rozesety po světě, nejvíce jich (deset kusů) je nepřekvapivě v Moskevském Kremlu. Zbylých šest se stále pohřešuje.
Jan Králík
