Když se roku 1900 potopil řecký sběrač mořských hub Elias Stadiatos do hloubky 42 metrů, nečekal že místo malých živočichů narazí na vrak antické lodi se zvláštním předmětem ukrývajícím se mezi troskami. „Mechanismus z Antikythéry“ zásadně změnil pohled na schopnosti starověkých vynálezců.
Starověký počítač ze dřeva a bronzu, velikosti krabice od bot, na místě vraku nalezli o dva roky později. Přístroj s řeckými nápisy, nalezený v neúplném stavu, tvořilo 37 ozubených bronzových koleček s 45 pohyblivými destičkami ovládanými točením kliky. Mechanismus měl z obou stran ciferníky. Úroveň jeho složitosti se vyrovná hodinám zkonstruovaných v 18. století.
K čemu vlastně sloužil? Nejspíš předpovídal pohyby tehdy známých planet, Slunce, Měsíce, stejně tak i jejich zatmění a snad i data konání olympijských her.
Mechanismus je jediným dochovaným svého druhu a jeho datace se odhaduje na dobu mezi lety 150 až 100 před naším letopočtem.
Vrak lodi z Antikythéry.
Strojek byl dlouho opomíjen, protože v blízkosti lodního vraku, ztroskotaného v Egejském moří nedaleko řeckého ostrova Antikythéra okolo roku 70 př. n. l., leželo (na první pohled) mnoho atraktivnějších předmětů – monumentální sochy z bronzu a mramoru, dekadentní šperky nebo truhla antických mincí.
Desítky nových artefaktů z římské lodi, podle velikosti kotvy odhadem dlouhé 50 metrů, jsou na podmořském nalezišti nacházeny dodnes – včetně ztracených kusů patřících k starověkému počítači.
Jan Králík
