Léto bývá časem volna, cestování i zaslouženého odpočinku. Vyrážíme na výlety, trávíme více času venku a užíváme si svobodu, kterou během roku tolik postrádáme. Naše telefony jsou u toho s námi – fotíme, sdílíme, hledáme spojení nebo místa k návštěvě. Jenže právě během léta často zapomínáme na základní pravidla digitální bezpečnosti a hygieny.
Bezpečí na prvním místě
Aniž bychom si to uvědomovali, na dovolené výrazně více riskujeme. Často se například připojujeme k neznámým Wi‑Fi sítím nebo platíme kartou v nových aplikacích. Mnozí z nás přitom nemají aktualizovaný operační systém nebo silná hesla a zapomínají také na důležitost dvoufázového ověření. To vše zvyšuje riziko úniku dat či narušení soukromí.
„Základem ochrany je připravit svůj telefon ještě před odjezdem. Pravidelné aktualizace systému, aktivní antivirové a bezpečnostní aplikace, záloha důležitých dat i nastavení dvoufázového ověřování – to vše nám může ušetřit nepříjemnosti,“ vysvětluje Pavel Košek, ředitel komunikace Huawei. „Pokud se chystáme používat veřejné sítě, doporučuji také zapnout VPN, která šifruje náš online provoz a chrání citlivé informace před případnými úniky.“
Jednu z nejdůležitějších součástí digitální bezpečnosti představují hesla, a to nejen během dovolené. Klíčové je, aby byla dlouhá, složitá a unikátní pro každou službu. Ideální heslo by mělo mít alespoň dvanáct znaků a obsahovat kombinaci velkých a malých písmen, číslic i speciálních symbolů. Vyhnout bychom se měli osobním údajům, které lze snadno uhodnout, jako například data narození, jména dětí nebo domácích mazlíčků. „Hesla bychom zároveň měli pravidelně měnit, ideálně každé tři měsíce. Pro ty, kdo spravují více účtů, se vyplatí používat správce hesel, tedy aplikace, které hesla nejen bezpečně ukládají, ale také generují,“ dodává Košek.
Letní zážitky také lákají k větší míře sdílení. Sociální sítě se plní fotkami z pláží, hor i měst – často i s podrobnými popisy, kde se právě nacházíme. Právě to ale může představovat další problém – veřejné sdílení polohy může přitáhnout nežádoucí pozornost a upozornit například na to, že je náš domov opuštěný. Opatrnost je na místě nejen při zveřejňování obsahu, ale i při jeho tvorbě, například při zapnutí geolokace v mobilním fotoaparátu nebo při připojení k chytrým službám, které o nás sbírají detailní informace.
Digitální detox
S létem přichází i příležitost k tzv. digitálnímu detoxu – vědomému omezení času stráveného u obrazovek. Neustálý příval oznámení, zpráv, e-mailů a novinek z online světa zatěžuje naši mysl a často nám brání skutečně si odpočinout. Přitom už i několik hodin denně bez mobilního telefonu či počítače může mít výrazně pozitivní vliv: zlepšuje koncentraci, stabilizuje náladu a přispívá ke kvalitnějšímu spánku i celkovému pocitu klidu.
„Digitální odpočinek neznamená utéct ze světa. Znamená nadechnout se v něm. Často stačí drobná, ale vědomá rozhodnutí – nastavení režimu soustředění, ztišení zbytečných notifikací, nebo tiché vnitřní rozhodnutí, že některé chvíle dne zůstanou posvátně offline. Třeba ranní probuzení, společné jídlo nebo večerní klid před spaním. Právě v těchto chvílích se znovu spojujeme sami se sebou,“ říká Jana Kočí, účastnice programu Women in Tech, psycholožka a zakladatelka vzdělávací platformy Uniwellsity.
K letnímu digitálnímu zpomalení se dá přirozeně přizvat i zbytek rodiny – včetně dětí, které během prázdnin tráví online ještě více času než obvykle. Podle dostupných alarmujících údajů z výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, „Rodič a rodičovství v digitální éře”, nemá téměř 80 % dětí své online aktivity ze strany rodičů nijak technologicky omezené. Přitom podle jejich další výzkumné zprávy, „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru”, skoro 49 % komunikuje na internetu s neznámými lidmi. Až 31 % dětí se navíc setkalo s tím, že se před nimi někdo obnažoval přes videokameru.
Namísto zákazů se osvědčuje nabízet pestrou škálu aktivit offline: výlety, pohyb venku, kreativní hry nebo společný čas bez obrazovek. Zásadní je ale i otevřená komunikace – mluvit s dětmi o tom, co je na internetu baví, co sledují, ale také co je případně trápí. Právě důvěra je tím, co může dítě přimět svěřit se, pokud se setká s kyberšikanou, vydíráním nebo jiným nebezpečím.
Foto: Huawei
