Čtveřice českých vojáků čelí obžalobě kvůli smrti afghánského zajatce, k níž došlo po útoku na jejich jednotku v roce 2018. Případ, který se nyní po dlouhých sedmi letech dostává před soud, vyvolává řadu otázek nejen o právní kvalifikaci, ale i o schopnosti státu efektivně řešit mimořádné situace spojené s vojenskými misemi. V aktuálním dílu podcastu Slepá spravedlnost advokátů Petra a Šimona Tomanových to kriticky okomentoval bývalý vojenský prokurátor a nyní advokát Karel Brückler. Ten upozorňuje na systémové selhání, na nedostatek zkušeností žalobců i právní nejistotu vojáků v bojových podmínkách. Případ by podle něj mohl a měl být impulsem k rozsáhlejší reformě.
V kontextu českého právního řádu jde o mimořádnou kauzu. Dne 22. října 2018 zaútočil ozbrojený Afghánec na české vojáky. Zastřelil českého psovoda Aleše Procházku a zranil další dvou české vojáky. Útočník byl zadržen afghánskými silami, následně předán českým vojákům a nakonec skončil u Američanů. Krátce poté, co se v zuboženém stavu vrátil do afghánské péče, zemřel. Čtyři členové české posádky nyní čelí obžalobě z vydírání, neuposlechnutí rozkazu a porušení povinnosti strážní služby. Hrozí jim 8 až 20 let odnětí svobody, případně až výjimečný trest.
Karel Brückler, bývalý vojenský prokurátor a nyní advokát specializující se na vojenské trestné činy, považuje v novém díle podcastu Slepá spravedlnost Petra a Šimona Tomanových za nejvíce znepokojivý aspekt případu jeho délku. Obžaloba byla podána teprve nyní, tedy sedm let po událostech, k nimž došlo nedaleko Kábulu. „Za vojenské prokuratury by se nestalo, aby ta věc trvala sedm let. To je naprosto nepředstavitelné a nepochopitelné,“ míní Brückler a dodává, že takto extrémní časové rozpětí zásadně narušuje důvěru ve schopnost státu efektivně řešit otázky trestní odpovědnosti vojáků na zahraničních misích.
To podle Brücklera podtrhuje další systémový nedostatek – státní zástupci nemají ve srovnání s někdejšími vojenskými prokurátory dostatečné zkušenosti s vojenskými trestnými činy a často nevědí, jak k této specifické problematice přistupovat. Ačkoli mezi českými státními zástupci najdeme specialisty na trestnou činnost mládeže, hospodářskou kriminalitu či sexuální delikty, experti na vojenské právo chybějí. Navenek se to projevuje právě při konfrontaci s otázkami mezinárodního práva, zacházení se zajatci nebo vyhodnocováním operačních situací v rámci vojenských misí.
Mantinely bojové situace
Vyhodnocení dané situace je přitom zásadním předpokladem pro právní klasifikaci celého případu. Konkrétně musí být zodpovězena otázka, zda se incident, při němž afghánský zajatec zemřel, odehrál v rámci tzv. bojové situace. Pokud by k jednání došlo v jejím rámci, znamenalo by to přísnější právní kvalifikaci, a tedy i vyšší trestní sazbu. „Bojová situace končí v okamžiku, kdy je střet mezi znepřátelenými stranami ukončen. Pokud by ke skutku došlo až někde na základně, tak to už není bojová situace,“ říká Karel Brückler a dodává: „Bojová situace netrvá 24/7 jenom proto, že se vše odehrává na území Afghanistánu.“
Je přitom důležité mít na paměti, že vojáci nejsou obžalováni za samotnou smrt zajatce, nýbrž za trestné činy vydírání, neuposlechnutí rozkazu a porušení povinnosti strážní služby. „U každého toho paragrafu bych měl otázky. Například ne každý příkaz, který není splněn, je automaticky neuposlechnutí rozkazu,“ zdůrazňuje Brückler. Podle něj například není zřejmé, jak měl rozkaz, který dle obžaloby nebyl splněn, přesně znít, ani jak mělo dojít k porušení povinnosti při střežení zajatce. Pokud jde o vydírání, ani zde veřejně dostupné informace neposkytují jasný důkaz, že k takovému jednání skutečně došlo.
Situaci navíc komplikuje fakt, že celé vyšetřování probíhá v utajeném režimu, což staví do nevýhodné pozice zejména obhajobu. „Vést trestní řízení v utajeném režimu je noční můra každého obhájce,“ podotýká Brückler. Obhájci vojáků například nesmějí pořizovat kopie dokumentů a ani je uchovávat elektronicky či sdílet s klienty jinak než v kontrolovaném prostoru. Problematická je i použitelnost důkazů získaných od zahraničních složek, například USA jako v tomto případě. V tomto režimu mohou být použity pouze listinné důkazy, a to pouze tehdy, pokud byly pořízeny v souladu s českým trestním řádem.
Impuls ke změně systému?
Celý případ nevyhnutelně nese silný emocionální náboj. Vojákům byl přímo před očima zabit kolega a kamarád – situace, která má drastický dopad na psychiku i další rozhodování jednotlivce. Karel Brückler je přesvědčen, že ačkoli by právo mělo být nestranné, mělo by alespoň částečně zohlednit aspekty, jako jsou vyhrocené emoce a stres. Objevují se rovněž spekulace o možné prezidentské milosti.
„Doporučil bych prezidentu Pavlovi, aby tu milost udělil. V sázce je totiž i to, že se projednáváním může narušit integrita a pověst českého státu, Armády ČR, ale i například složek americké armády,“ varuje advokát. Připomíná, že první žádost o milost byla podána již v roce 2022, tedy ještě za druhého prezidentského období Miloše Zemana. Už samotná rozvláčnost řízení, navíc v kombinaci s nejasnými důkazy a pochybnou právní kvalifikací, je podle něj důvodem, proč by měla být milost vážně zvažována. Udělením by prezident mohl projevit gesto respektu vůči obětem, pozůstalým a vojákům, kteří v zahraničních misích slouží pod extrémním tlakem.
Karel Brückler by ale především chtěl, aby případ čtveřice českých vojáků vytvořil jakýsi precedent, který by motivoval ke komplexní systémové změně. Za její možné součásti zmiňuje obnovení vojenské specializace ve státním zastupitelství, změny v režimu nakládání s utajenými materiály nebo nový etický rámec pro posuzování jednání vojáků v bojových podmínkách. „Tyto případy mají zásadní význam i pro budoucí morálku a důvěru vojáků, kteří vyrážejí do zahraničí s vědomím, že se mohou ocitnout v právní nejistotě,“ uzavírá.
Podcast Slepá spravedlnost se zaměřuje na osudy a příběhy osob, kterým do života vstoupilo trestní stíhání. Klade si za cíl hovořit o vině a trestu, ale i o „trestu bez viny“. Podcastem provází legenda české advokacie JUDr. Petr Toman se svým synem Mgr. Šimonem Tomanem. Celý projekt Slepá spravedlnost vzniká za podpory advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.
Foto: Slepá spravedlnost
