S trochou nadsázky, ale vlastně i bez ní by se dalo říci, že Zanzibar je rájem na Zemi. Běloskvoucí pláže omývané tyrkysovou vodou, stinné palmové háje i romantická mozaika políček plodících nejrůznější exotické ovoce a koření. K tomu i pulzující život odlehlých městeček se směsí původních vlivů Afriky, pozdější Arábie, Indie i Evropy. Na ostrově je celoročně mezi 28 až 34 stupni a rozhodně je to ideální místo, kam utéct před sychravým podzimem nebo kde se vyhřívat nad sluníčku během chladné zimy.

Svůj název dostal ostrov již v osmém století od arabských a perských kupců, kteří zde hojně obchodovali se zlatem, slonovinou, zvířaty i otroky. Vznikl ze slov „zandž“ a „barr“, tedy v překladu „pobřeží černochů“.

Zanzibar je dnes součástí Tanzánie a jeho oficiální motto je „Freedom and Unity“ – Svoboda a svornost. Ve skutečnosti se tu ale všude vyznává heslo „hakuna matata“, což lze přeložit jako „no trouble“ – „žádný problém“ nebo „všechno je v pohodě“ (pro lingvistické zvědavce: hakuna je záporný tvar slovesa „být“ a matata množné číslo slova „problém“). Tenhle termín vám určitě přijde povědomý – buďto ze slavné písně německé skupiny Boney M „Jambo“ z roku 1984 nebo z o deset let mladší animované disneyovky „Lví Král“. Hakuna matata se nese celým ostrovem a dokonale vystihuje jeho atmosféru. Dokonce i na hemžících se tržištích, v rušných městských ulicích nebo při jízdě autem mimo hustější sídla, kdy vám ale z krajnice může kdykoli někdo skočit pod kola – tohle všechno je tady „prostě v pohodě“. Na první pohled nezvladatelný chaos si po chvíli rázem zamilujete a začnete se v něm cítit naprosto volně a svobodně.

Tu pravou pohodu jako z kýčovitě naleštěných fotek pláží s průzračným mořem zažijete hlavně na severním pobřeží Nungwi a Kendwa – ničím nerušený relax u moře na lehátku s kokosem v ruce, přesně jak to ukazují katalogy cestovních kanceláří nebo instagramové fotky. O dost živější a dramatičtější je východní pobřeží s mělkými lagunami, které jsou ideální pro šnorchlování. Je tu také plno barů a restaurací, kam můžete vyrazit třeba na pár piv tanzanského Kilimanjara. Oblast Paje je pak ideální pro nadšence ‚adrenalinovějších‘ vodních sportů jako kiteboarding nebo surfing.

„Zanzibar si Češi oblíbili po celý rok, zejména pak během zimní sezóny. Na africký ostrov cestují páry, party přátel, ale i rodiny, oceňují zejména přímé lety z Prahy na palubě moderního dálkového letadla, které sem každý týden míří. Proallinclusive cestovatele, i ty s dětmi, je rozhodně dobrou volbou i oblast Kiwengwa, kde najdete skvělé hotely s vlastními bazény a můžete odsud vyrazit na výlety do přírody i na plavby podél pobřeží,“ říká tisková mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková.

Své olfaktorické smysly můžete nechat oblažit na „spice-tours“ – výletech za kořením, kterých se zde nabízí hned několik. Jak sami místní říkají: „Zlato nám tu roste přímo na stromech.“ Uvidíte, kde a na čem všem roste, jak voní a jak chutná třeba takový čerstvý hřebíček, vanilka, muškát, skořice, pepř a mnoho dalších věcí. Přičemž zjistíte a na vlastní oči poznáte, že koření pochází z nejrůznějších rostlinných druhů i jejich částí – hřebíček z poupat květů, vanilka z lusků, skořice z kůry, pepř z bobulí… vším tím vás tu provedou domorodí pěstitelé a zasvětí vás i do tajů přípravy a léčivých účinků. Na farmě Shabuta Spice, kousek od hlavního města Zanzibaru, navíc můžete ochutnat i autentické jídlo s místním kořením, nebo se zatajeným dechem držet palce „palmovým lezcům“, kteří vám bez jakéhokoliv jištění vyšplhají po palmě pro čerstvý kokos, abyste si vychutnali zážitek ještě více. A samozřejmě jako bonus nakonec si tu na doma můžete pořídit zásoby čerstvého koření přímo z lokálního zdroje.

 

Co ale rozhodně nesmíte při svém pobytu na Zanzibaru vynechat, je Stone Town a zdejší tržiště, kde zažijete tu nejautentičtější tvář zanzibarského pobřeží. Hory, ba přímo velehory nejrůznějšího ovoce, nůše přetékající voňavým kořením, pytle napěchované pestrobarevnými těstovinami i obří ošatky vystavující přirozeně „voňavé“, před pár hodinami vylovené ryby. K tomu všudypřítomné, rozverně pobíhající děti, mezi nimiž se proplétají cyklisti i motocyklisti, psi i kočky… to vše společně tvoří pohledově, poslechově i čichově barvitou mozaiku, v níž ale stále platí zdejší nepsané heslo – hakuna matata. Nechte se touhle atmosférou unést. Nakupujte, ale přitom mějte na paměti, že je třeba smlouvat, smlouvat a zase smlouvat, protože i to patří k místnímu koloritu.

O něco méně divočejší divočinu, ale zase tu jedinou v pravém slova smyslu s nejlákavější faunou i florou, zažijete v Národním parku Jozani Forest, který je domovem gueréz zanzibarských, endemických (tzn. pouze zde se vyskytujících) středně velkých primátů s červenohnědými zády a stříbřitou kšticí jiných částí těla – tento druh poněkud připomínající předčasně zestárlé dítě je podle nejnovějších genetických výzkumů starobylou formou, prapředkem všech afrických gueréz. Rozhodně se vyplatí vzít si na prohlídku zkušeného průvodce, který ví, kde guerézy zrovna jsou.

Národní park je také posledním zbytkem tropického pralesa na ostrově s obrovskými mahagonovými stromy a mangrovníky, které vás svými propletenými kořeny dovedou k úžasu. Opice však nejsou jediné vzácné obyvatelky ostrova. Žijí tu i želvy vodní, za nimiž se můžete vydat do několika rezervací, které slouží jako „přípravka“ před jejich vypuštěním pátky do volné přírody a kde si s nimi můžete v klidu a pohodě třeba i zaplavat. Stačí se jen nebát, nabrat plnou hrst řas na krmení a radost budou mít všichni – vy i želvy. Přitom do Baraka Natural Aquarium je vstupné na jednu osobu v přepočtu pár korun, ale zážitek je to k nezaplacení.

Na nedalekém ostrově Prison Island, vzdáleném jen pár minut plavby ze Stone Townu, žije nejstarší obyvatelka, které je dnes už přes 186 let. A má krunýř. Místo, kde byl v roce 1893 vybudován vězeňský komplex a kam se během pandemie žluté zimnice odváželi otroci do karantény, je od roku 1919 domovem želv obrovských, které sem byly dovezeny jako dar ze Seychel. Dvousetkilová stvoření se tu volně pohybují prakticky po celém areálu. Společnost lidí jim nevadí, naopak – za pár listů čerstvého salátu a pořádného láskyplného podrbání na krku budou nadšené – a vy rozhodně taky.

Zanzibar je zkrátka a dobře plný neskutečně krásných míst, takže se rozhodně nebojte opustit brány resortu a vydat se do ulic. Jedině tak můžete nahlédnout do života místních obyvatel. Projděte si okolní vesnice, kupte si u stánku čerstvou ovocnou šťávu, a když narazíte třeba na školu, rozhodně se nebojte jít dovnitř. Paní učitelka bude s největší pravděpodobností umět anglicky a děti budou za pár sladkých bonbonů jásat nadšením.

Ostrov můžete projet křížem krážem a stále bude co objevovat, ideálně s průvodci, klidně i v češtině, protože i místní se pár slovíček rychle učí. Jen se připravte, že silniční pravidla tu nejsou prakticky žádná. A jestli někde vládne chaos, tak právě na silnicích. Jezdí se tu vlevo, množství dopravních značek byste spočítali na prstech jedné ruky, zato účastníků silničního provozu bývá tolik, že by vám na jejich spočítání nestačily ani prsty všech rukou domorodců. Od volně pobíhajících zvířat, dětí a lidí postávajících u krajnice, přes cyklisty a motorkáře až po náklaďáky, kamiony a autobusy. A troubí se, pořád se troubí, z čehož možná na první dobrou nepochopíte, o co jde, protože to pokaždé může znamenat něco jiného od „uhni se mi, jeď rychleji“ přes „jeď pomaleji, chci tě předjet“ nebo „předjeď mě až po „zdravím sousede, ahoj všichni“. Ale na to si po velmi krátkém čase zvyknete. Lidé jsou tu usměvaví, je tu bezpečno, krásné počasí a všechno, i ten zmatek, je pořád tak nějak „hakuna matata“.

Nikola Nádvorníková

Komentáře