Po dvouleté hibernaci a nejistotě, kdy bývalí majitelé hledali kupce pro Škodu Transportation, se firma loni opět „vrátila na koleje“. Tak to aspoň vidí Petr Brzezina, který se stal prezidentem a předsedou představenstva společnosti v dubnu 2018. V té době byl prodej dokončen – dědice tradic slavné plzeňské Škody převzala skupina PPF podnikatele Petra Kellnera.

Škoda Transportation bude i do budoucna sázet na ekologické dopravní prostředky pro hromadnou dopravu, kterou podle Petra Brzeziny čeká další boom – včetně té městské. „Podle některých studií se má počet obyvatel velkých měst do roku 2050 zdvojnásobit,“ argumentuje šéf škodovky v rozhovoru pro časopis MED.

Petr Brzezina představí své vize na konferenci Budoucnost dopravy a výzvy pro český průmysl 8. října na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. (Více o konferenci zde. Zájemci mohou potvrdit účast na mail: info@hatcom.cz. )

Ve funkci jste něco přes rok. Běží všechno zatím podle vašich představ? Nebo naopak zjišťujete, že prosadit vaše vize může být těžší, než jste si původně myslel?

Vzhledem k tomu, že naše představy byly od počátku realistické, je možné říct, že vše běží v souladu s nimi. Vždy samozřejmě musíte počítat s tím, že se vám postaví do cesty nějaké nečekané překážky, ale na druhé straně se objevují také nové příležitosti. To je normální byznys. Důležité je, že firma má velmi dobré předpoklady k dalšímu rozvoji. Před loňským dokončením prodeje společnosti procházela Škoda Transportation dvouletým obdobím určité hibernace, kdy probíhala jednání s potenciálními kupci a lidé, kteří zde pracovali, nevěděli, co je přesně čeká. Po završení akvizice se firma zase vrátila na koleje.

Po vašem nástupu jste uvedl, že hodláte výrazně zvyšovat celkové tržby. Daří se to?

Začali jsme na obratu zhruba dvanácti miliard korun. A naším cílem je přejít v horizontu pěti let na dvacet miliard. To je podle našich analýz úroveň, které je skupina schopna dosáhnout bez nějakých akvizic. Pokud by se uskutečnily další akvizice, bylo by to něco navíc. Během prvního roku od dubna loňského roku jsme získali zakázky za 25 miliard korun a jednáme o dalších. To se z hlediska příjmů promítne s určitým zpožděním, takový nárůst se projeví zhruba v horizontu dvou let. Už nyní se ale potvrzuje, že naše strategie je správná.

Jaké změny nastaly po vašem příchodu do firmy? 

Zavedli jsme koncernové řízení firmy, abychom více profitovali z interních synergií v rámci skupiny. Máme hodně dceřiných společností, které teď lépe vzájemně spolupracují. Snažíme se rozvíjet veškeré naše činnosti, které máme in-house, tak, aby byl jejich přínos pro naše finální produkty co nejvyšší. Také přišli noví lidé do managementu. Zároveň si ale uvědomujeme, že firma je založená na know-how našich lidí. Zvolili jsme proto určitý mix – na jedné straně nová krev, na druhé straně zachování toho know-how, které už tu máme. Navazujeme ostatně na naši ohromnou historii, letos jsme slavili 160 let Škody.

Firem, které chtěly navázat na tradici plzeňské Škody, bylo více. Hlásíte se k tomu, že jste dnes tím hlavním nástupcem?

Některé z těch firem přežily, jiné nepřežily. Skutečně se hlásíme k tomu, že jsme pokračovatelem tradice Škody. Na den otevřených dveří u příležitosti 160. výročí v našem škodováckém areálu v Plzni přišlo více než 20 tisíc návštěvníků, byl sem vypraven speciální vlak z Prahy. Na této tradici nám hodně záleží. Je to pro nás důležitá kotva. Ukazujeme, že jsme tady i po těch 160 letech.

A značka Škoda vám pomáhá na světových trzích…

Samozřejmě, značka Škoda je známá v celém světě. Pod značkou Škoda prodáváme veškeré naše dopravní prostředky – vlaky, tramvaje, autobusy, trolejbusy, ale také další produkty včetně elektrické výzbroje vozidel, které nabízíme i samostatně. 

Škoda Transportation loni dokončila převzetí firmy Transtech ve Finsku. Vaše výrobky z Finska budete také nadále prodávat pod značkou Škoda? 

Většinovým majitelem Transtechu jsme byli už dříve, loni jsme dokoupili zbylých 25 procent a stali se 100procentním vlastníkem. Od té doby se naše finská dceřiná firma, která vyrábí tramvaje a vlaky, jmenuje Škoda Transtech.

 

Arktická úprava

Máte do budoucna jasnou představu, co chcete vyrábět v Česku a co ve Finsku?

To závisí na budoucím vývoji trhu. Začínali jsme u zcela oddělených firem, dnes už máme projekty, které se realizují částečně v obou zemích. Do budoucna počítáme s větší specializací, budou vznikat kompetenční centra pro určité trhy. Škoda Transtech se jako jediný výrobce kolejových vozidel ve Skandinávii bude kromě Finska dál zaměřovat i na další severské země. Své produkty má historicky hodně přizpůsobené tamním klimatickým podmínkám. Vlak, který jede několik set kilometrů z jižní do severní části Skandinávie, se musí často během několika hodin vyrovnat s obrovským rozdílem teplot. Naše vozy tam musí mít určité izolační vlastnosti. Říkáme tomu arktická úprava.

Je možné aspoň odhadnout, jaký bude poměr mezi výrobou v Česku a ve Finsku?

V tuto chvíli to říct neumím. Ve Finsku jsou vyšší náklady, výroba se tam vyplácí od určitých objemů. Musíte vzít v potaz také dopravní náklady, potřebu specializace… Dnes už se snažíme využívat různé synergie, výroba v obou místech má své výhody. V zakázce na tramvaje pro německé trojměstí Mannheim, Heidelberg a Ludwigshafen jsme spojili český design s finským. Výroba je částečně v obou zemích. A tato zakázka je jedním z našich největších úspěchů v posledním roce.

To je asi vaše vůbec největší exportní zakázka na tramvaje?

Ano. Tato města si objednala 80 tramvají různých délek. Některé o délce 60 metrů – jde tedy vlastně o dvě klasické tramvaje za sebou. A Němci mohou následně využít opci na dodávku dalších 34 tramvají. Celková hodnota zakázky se tedy pohybuje v rozmezí 7-10 miliard korun, navíc je pro nás průlomová i z hlediska budoucí stability. Zakázky ve východní Evropě jsou totiž více závislé na dotacích a evropských penězích, jejichž čerpání se v čase mění. Potvrzuje se, že jsme v Německu vnímaní jako seriózní dodavatel, který se na tamním trhu vyzná. V tuto chvíli tam realizujeme tři zakázky a němečtí zákazníci nás berou naprosto rovnocenně s ostatními významnými hráči jako Alstom, Stadler nebo Siemens. 

Dominantním exportním trhem je ale zatím východní Evropa. Jaké jsou tedy vaše priority z hlediska budoucího geografického zaměření vývozu?

V tuto chvíli opravdu dodáváme více v rámci východní než západní Evropy. Celkově dnes export tvoří 60 procent našich tržeb. Vývoz vykazujeme z hlediska Škody Transportation jako české firmy, takže do něj zahrnujeme i finský trh, který ale jinak považujeme vedle Česka a Slovenska za domácí. Máme exportní strategii, ve které rozdělujeme trhy podle našich priorit do čtyř kategorií. Největší prioritou jsou pro nás tyto tři domácí trhy. Dále jsou to trhy, ve kterých tradičně působíme: Německo, východní Evropa, Skandinávie. Třetí kategorii tvoří trhy, kde už máme určité zkušenosti a záleží na dalších zakázkách. Sem patří například Turecko. Loni jsme dokončili několik významných zakázek na různých trzích a patří mezi ně i dodávka nízkopodlažních tramvají pro turecký Eskisehir. Čtvrtou kategorií jsou trhy pro potenciální rozvoj, v nichž je třeba mít speciální strategii nebo i strategického partnera. Sem patří Rusko.

V Rusku už vyrábíte vagony metra pro Petrohrad…

Ano, v Petrohradu máme společně s ruským partnerem firmu Vagonmaš. Ta už několik let vyrábí soupravy pro petrohradské metro. Letos celkově dodáme šest souprav. Lokálního partnera hledáme i v dalších zemích, kde chceme využít našeho know-how. Kromě Ruska to může být Turecko, Velká Británie nebo i Spojené státy. Také v Americe máme reference z minulosti a za určitých podmínek bychom mohli působit na tamním trhu.

A co Čína?

Čína má velmi silné výrobce dopravních prostředků. V tuto chvíli nepředpokládáme, že bychom tam prodávali naše vozidla. V minulosti jsme do Číny prodali několik licencí a dodali jsme tam některé naše produkty – elektrickou výzbroj a motory. Tímto směrem se chceme ubírat i do budoucna. Mohli bychom ale uvažovat o partnerství s nějakým čínským investorem pro naše tradiční trhy. Patříme do skupiny PPF, která má v Číně silné postavení, mohli bychom tedy využít i tohoto zázemí.

 

Boom hromadné dopravy

Na které dopravní prostředky má smysl se do budoucna zaměřit a které už tak nadějně nevypadají?

Na toto téma vznikla řada studií, ve svých závěrech se ale často dost liší. Zaměřujeme se na vozidla pro hromadnou dopravu a jsem přesvědčen, že její význam dál poroste. Čeká nás další obrovský boom měst, podle některých studií se má počet obyvatel velkých měst do roku 2050 zdvojnásobit. Důležitý je ekologický aspekt – naše dopravní prostředky jezdí na elektřinu a neprodukují emise. Dodáváme také baterie a pracujeme na tom, abychom do budoucna přidali ještě pohony na vodík. 

Když jste přišel do firmy, zdědil jste i stávající výrobní portfolio. Jak jste s ním spokojen? V médiích se občas objevují výtky, že vaše vlaky jsou poruchové nebo že tramvaje jsou příliš hlučné…

Snažíme se naše výrobky neustále vylepšovat. Na druhé straně podobnou kritiku se můžete dočíst prakticky o jakémkoliv produktu jakékoliv firmy. Vždy se najde někdo, komu něco vadí. Ale tím to vůbec nechci zlehčovat. Velmi silně se zaměřujeme na inovace, na digitalizaci. Vytvořili jsme dceřinou společnost Škoda Digital. Také jsme vybudovali nové výzkumné a vývojové centrum v Plzni za několik desítek milionů korun, kde může pracovat až 250 techniků. Pořídili jsme nejmodernější softwary. Už dnes jsme ale schopni nabízet naše dopravní prostředky po celé Evropě a dokážeme konkurovat nejsilnějším hráčům. Nejenom v Německu a ve Skandinávii, ale třeba i v Itálii, Portugalsku a dalších zemích.

Jak hodnotíte současný stav českého strojírenství? Vladimír Poklop, šéf Škody JS, další nástupnické firmy Škody Plzeň, říká, že energetické strojírenství je na tom dost špatně, protože tady chybí klíčová zakázka na domácím trhu. Měl tím na mysli neustálé oddalování stavby nového jaderného reaktoru…

Velkou část mého profesního života jsem se věnoval energetice, tohle téma je mi blízké. Opravdu je velmi důležité mít domácí trh. Záleží na konkrétním byznysu, ale ve strojírenství to platí skoro pro každého exportéra. Zákazník v zahraničí se dívá, jak jste úspěšný na svém trhu, je to pro něj klíčové měřítko. Je tedy důležité, aby na domácím trhu byly zakázky. Pohled na současný stav českého energetického strojírenství je skutečně smutný. Energetika bývala výkladní skříní českého exportu. V dopravě je situace přece jen lepší. Škoda Transportation je v současnosti jedním z největších českých exportérů. A je to i díky tomu, že jsme úspěšní na domácím trhu.

Je podle vás důležité to, že zůstáváte v českých rukou? Že máte českého majitele?

Je to jeden z významných faktorů, ale zdaleka není jediný. Důležité je, že máme v Česku centrum vývoje. Loni jsme do vývoje investovali 1,1 miliardy korun. Inovace vycházejí do značné míry ze zkušeností zákazníků na všech našich domácích trzích. V tom se cítíme silní, dennodenně s našimi klienty komunikujeme. Do budoucna chceme tuto komunikaci posilovat také v zahraničí. A klíčové jsou naše nové kontrakty na domácích trzích. Podepsali jsme například velkou rámcovou smlouvu s Českými drahami na 50 elektrických vlaků RegioPanter, z nichž si náš klient 31 vlaků hned objednal. Další významný kontrakt z loňského léta se týká dodávek 25 RegioPanterů pro Slovenské dráhy. Dokončili jsme dodávky jednopodlažních RegioPanterů pro Plzeňský kraj. A mohl bych pokračovat.

Co jako exportér očekáváte od české ekonomické diplomacie?

Máme dnes pět tisíc zaměstnanců a mnoho českých subdodavatelů. Jsme velkým zaměstnavatelem a plátcem daní. Myslím, že stát by měl podporovat exportní firmy, jako jsme my. A to se také děje – v mnoha případech máme velmi dobré zkušenosti se spoluprací s českými ambasádami v zahraničí, s ekonomickými diplomaty. K zakázkám se v našem oboru často dostáváme prostřednictvím veřejných výběrových řízení. Z tohoto pohledu je pro nás důležitá politická podpora, protože zahraniční zákazník má pak větší jistotu, že jsme stabilní firma, za kterou stojí vláda na jejím domácím trhu.

JAN ŽIŽKA

 

Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Komentáře