Bílá růže – protinacistická skupina německých studentů bojovala proti nenávisti jen a jen slovy. I za tento literární boj se ale trestalo smrtí, která se nevyhnula ani mladičkým členům tohoto uskupení.
Během válečného roku 1942 se na půdě mnichovské univerzity stmelila skupina pacifisticky smýšlejících studentů a jednoho profesora. Samotné jádro skupiny později drželo pohromadě hlavně pomocí pevné vazby dvou sourozenců – Hanse a Sophie Schollových.
Bílá růže nebyla jediným protinacistickým uskupením mladých (v několika případech i nezletilých), kteří se nebáli riskovat život v boji proti Hitlerově ideologii. Na rozdíl od většiny skupin však Bílá růže bojovala pouze pomocí papíru a tužky.
Mnoho jejích členů – jako byl například právě Hans Scholl, kdysi patřili k Hitlerjugend a na vlastní kůži zažili válečné boje na východní frontě v uniformě wehrmachtu. A právě jejich osobní zkušenost s hrůzami, které přináší válka, je dovedla k boji jinému.
Místo přímé partyzánské akce s okamžitým výsledkem (třeba v podobě atentátu) se zpočátku rozhodli „otevřít oči“ vzdělané veřejnosti pomocí ilegálních letáků s citáty z Bible, antických autorů a německých klasiků, jako byl Goethe. Letáky zasílali poštou německé inteligenci, zanechávali je i na univerzitách nebo v telefonních budkách.
Pamfletových akcí bylo celkem šest, při oněch posledních s cílem zasáhnout širší veřejnost dokázali vytisknout a rozšířit okolo 10 tisíc letáků po velkých říšských městech. V tu chvíli už jim bylo gestapo na stopě.
Při poslední akci sourozenci Schollovi rozhazovali letáky v prázdných chodbách mnichovské univerzity. Všiml si jich školník Jakob Schmid a? Udal je. Dvacetijednaleté Sophii se podařilo zbavit všech kompromitujících důkazů, Hansovi ne. Zatčeni a vyslýcháni gestapem byli oba. Hans, kterému bylo dvacet čtyři let, se přiznal, z mladičké Sophie nakonec spadlo podezření. Potom, co se dozvěděla, že její bratr bude odsouzen, doznala se taky a ještě k tomu na sebe vzala plnou zodpovědnost za akce Bílé růže, aby ochránila zbylé členy.
Obviněni byli z velezrady a o pár hodin později popraveni gilotinou. Stejnému osudu neunikli ani další členové Bílé růže – popraven byl Alexander Schmorell (25 let), Willi Graf (25 let), Christoph Probst (23 let) a jejich profesor Kurt Huber (49 let).
Tomáš Ospalý
