Patří k nejvýraznějším hlasům nové generace moderátorů. V televizi zaujal v reality show Survivor, v rádiu si vybudoval pověst showmana, co miluje život, a ve své latenight talkshow Koťák Live otevírá témata, která by leckdo neměl odvahu řešit. S nadšením sledujeme jeho pestrou životní cestu skrze pět smyslů. Město přináší zrak, sluch a hmat. Tichý bar zase čich a chuť. Nejde o cíl. Jde o pohyb vpřed. Keep in progress.

Když mluví o práci, nechce se schovat za jednoduché škatulky. Zajímá ho disciplína živého vysílání, schopnost improvizovat a zodpovědnost za slovo. V osobních tématech se vrací k rodině, k formativním ztrátám a ke každodenním malým rozhodnutím, jež určují směr. Jakub Kotek patří k nejviditelnějším tvářím své generace. Publikum ho sleduje od účasti v soutěži Survivor, pravidelně ho poslouchá v rádiu a moc dobře zná i jeho autorský podcast, kde dává prostor zajímavým tématům a otevřenému dialogu.

Zrak, hmat, čich, chuť a sluch – pět smyslů se v jeho vyprávění mění v mapu, podle níž si v ruchu města potvrzuje, kam míří a proč. Přirozeně se tu potkává s poselstvím Johnnieho Walkera – klasiky, která nikdy nezklame.

ZRAK

Co vám v životě ukazuje správný směr?

Srdce a intuice. Uvnitř duše každý ví, co je správné, a co už ne. Když udělám něco, co mi neslouží, rozsvítí se kontrolka a je na mně, abych ji poslechl. Intuice mě učí jít vpřed s čistou hlavou a nenechat se zlákat slepými uličkami.

Jakub má na sobě oblečení značky BOSS, prodává BOSS Store, Na Příkopě 27, Praha 1

Když se ohlédnete zpět, co vám nejvíc otevřelo oči?

Nejtěžší chvíle. Ztráta maminky mě změnila do hloubky. Nechtěl jsem z toho vyjít s hořkostí. Rozhodl jsem se udržet si energii, humor a chuť dělat svět o kousek lehčím. Musel jsem si s tím poradit a vyřešit všechny mindráky, protože miluji život. Tohle rozhodnutí se obnovuje každý den a s každou další zkouškou.

Jak se změnil váš pohled na úspěch od doby, kdy jste začínal?

V osmnácti jsem chtěl zazářit a ve třiceti osmi to cítím stejně. Rozdíl je v motivaci. Nejde mi o dokazování a posilování ega, ale o radost z tvorby a o dobrou práci. Přibylo pokory a trpělivosti. Vím, že některé výsledky mají svoje tempo a stojí za to si na ně počkat.

Co vám dokáže zamlžit vidění?

Ego a netrpělivost. Když začnu kalkulovat a tlačit na konkrétní výsledek, ztratím trpělivost, vytratí se lehkost a dopadá to opačně. Jakmile dám věcem čistý záměr a dovolím si překvapení, přicházejí lepší výsledky.

SLUCH

Rádio vás naučilo mluvit. Co vás naučilo poslouchat?

Poslouchat jsem se naučil sám sebe. Mluvím hodně, a tak jsem si uvědomil, že občas neslyším svůj vnitřní hlas. V zácpě v autě si dám často pauzu a ptám se: proč mě tohle rozčiluje, proč si o tom myslím to, co si myslím? Buďte k sobě krutě upřímní – nesmírně to pomáhá. Ten vnitřní dialog je doslova očistný. Mizí napětí a mám víc energie pro druhé.

Co posloucháte, když potřebujete dobít baterky?

Na Spotify mám playlist Slow. Balady Céline Dion. Nestydím se za to! Hanka Zagorová, Michal David a Discopříběh, prostě staré ploužáky a písničky, které se neustále vracejí. Nejraději je poslouchám v autě, když prší. Uzavřený prostor a pomalý rytmus fungují jako malý reset.

Jaký je pro vás nejotravnější a jaký nejúžasnější zvuk?

Nejvíc mě znervózní vibrace telefonu, proto ráno mezi osmou a desátou zapínám letový režim a začínám v tichu. Jakmile ho potom zapnu, slyším jenom vibrování a přicházející zprávy. Nesnáším to! Nejúžasnější je nástup Robbieho Williamse k songu Let Me Entertain You a zvuk davu, který se rozvášní s prvními tóny. Je v tom lidská energie a radost z nedokonalosti.

HMAT

Umíte pustit věci, které nefungují, nebo se jich držíte zuby nehty?

Jsem puntičkář a mám rád řád. Třeba na Instagramu střídám formáty. Po karuselu s videem musí přijít karusel s fotkou. Věřím, že si toho někdo všimne a že na detailech záleží. Zároveň se učím uvolnit a v pravou chvíli říct dost. Disciplína není zkostnatělost, ale vědomá práce s hranicí.

Co byste si nikdy nenechal vzít?

Lidi kolem sebe, energii, nadhled a černý humor. Pomáhají mi zvládat náročné situace a neztrácet chuť do života. Mám rád, když umím věci odlehčit a vrátit se k tomu podstatnému.

Bez čeho si připadáte jako bez ruky?

Bez balzámu na rty, sklenky whisky Johnnie Walker a osmihodinového spánku. Spánek je základní restart. Když chybí, ztrácím trpělivost i radost.

ČICH

Jaké město nebo země vám voní nejvíc?

Miluji syrovost velkých měst. Neapol a nově Bangkok. Teplo, smog, olej, benzín a rybí omáčka. Chápu, je to intenzivní směs, skoro až na hraně, která je náročná a přitom živá. Je to vůně, která vtáhne a nepustí.

Jaká vůně vám připomíná domov?

Vůně je pro mě stroj času. Když kolem dožínek cítím vůni lip, spolehlivě mě to vrátí do Hradce Králové a do sadů, kam jsem chodil s tátou. Když si přivoním k whisky, ocitnu se rázem v baru s nejlepšími přáteli. Jeden nádech a jsem zpátky v okamžiku, kdy bylo všechno jednodušší.

Co si vybavíte za vůni, když si přivoníte ke skotské whisky?

Miluji podzim. Vybavím si podzimní sychravo, rašelinu a dřevem obložený bar s krbem a úzkými schody do patra. Sklenka whisky na ledu v kruhu pár blízkých přátel, s nimiž vedu dlouhé rozhovory o maličkostech, které jsou v tu chvíli tím nejdůležitějším tématem. Dokonalá atmosféra, co víc si přát?

CHUŤ

Jakým jídlem byste oslavil úspěch?

Jednoduchou poctivostí. Krupicová kaše, protože je to comfort food, který vrací do dětství a připomíná, že velké věci se slaví klidem a radostí.

Jaké by bylo vaše poslední jídlo?

Zůstal bych u osvědčené klasiky, a tou je kuře na paprice. Když něco funguje, není důvod hledat náhražky.

Jakou chuť nesnášíte, a na jakých jste si vybudoval závislost?

Jediná věc, se kterou se nekamarádím, je plněná paprika. Naopak miluju tatarák, ústřice a našel jsem si cestu i k olivám. S věkem se moje menu spíš rozšiřuje.

Jak jste se dopracoval k tomu, že máte rád skotskou whisky Johnnie Walker?

Dozrával jsem k ní. Cítím z ní zkušenost a historii. Jedna vědma mi kdysi řekla, že jsem „stará duše“ a když piju whisky s téměř dvousetletou bohatou historií a jedinečným příběhem, mám pocit, jako bych se na chvíli ocitl v jiném  čase a na jiném místě.

Za umožnění focení děkujeme Casablanca Sky Bar, www.casablancaprague.cz. Pijte s rozumem!

 

Komentáře