Ve Švédsku, podobně jako u nás, měla proběhnout aukce kmitočtů pro sítě 5G, konkrétně aukce v pásmech 3,5 GHz a 2,3 GHz. Především první jmenované pásmo je důležité a velmi atraktivní pro budoucí mobilní 5G sítě, hlavně pro použití v průmyslových aplikacích. Švédové podobně jako velká většina evropských států nyní zvažují, jak a zda se nějak postavit k účasti čínských společností jako dodavatelů mobilních sítí.

Nejdříve je dobré si říci, jaká je vlastně situace na trhu. Mobilní síť se v zásadě dělí na dva hlavní celky, rádiovou část sítě a jádro. Rádiová část sítě je ve zkratce to, co vidíme kolem sebe na střechách a na stožárech, tedy antény a další technologie, které šíří signál a díky nimž se dovoláme a díky kterým jsou naše telefony a tablety připojené k internetu. Tato zařízení jsou technologicky velmi vyspělá, ale především v oblasti efektivity nakládání se spektrem a schopnosti pracovat se signálem, jinak je jejich úkolem pouze poslat data do další části sítě – do jádra. To je citlivá část sítě, nachází se v centrále operátora a obsahuje komponenty, které zjednodušeně řečeno řídí síť, vedou seznam zákazníků, kontrolují jejich útratu dle tarifu a podobně.

Každá komponenta má své dodavatele. Rádiová část sítě má čtyři největší, z nich dva dominantnější – čínskou společnost Huawei a švédskou společnost Ericsson, velcí operátoři ale nakupují ještě od finské Nokie a v nejmenší míře od další čínské firmy ZTE. Nastupující korejský Samsung nemá technologie, které by byly schopné dobře obsloužit minulé generace mobilních sítí, což z něj především v EU, kde je stále celá řada zákazníků na 2G a 3G sítích, činí nepříliš zajímavého partnera. Jádro sítě má pak dodavatelů daleko více, kromě zmíněných čtyř velkých telekomunikačních technologických firem ještě prvky jádra dodávají například americké společnosti Cisco, Juniper nebo Affirmed (nedávno zakoupená Microsoftem).

Evropští operátoři nejčastěji vybírají mezi Huawei a Ericssonem pro rádiovou část sítě a mezi dalšími (většinou nečínskými) firmami pro jádro sítě, tedy citlivou část. Vedou je k tomu pragmatické i praktické důvody. Není dobré být závislý na jednom dodavateli pro vše. Ke “strategii většího množství dodavatelů” koneckonců vyzývá i evropský “5G Security Toolbox”, soubor doporučení členských států pro lepší zabezpečení 5G sítí.

Vraťme se ke Švédsku – vláda tam letos v polovině roku přijala zákon, který přikazuje regulátorovi, aby se ohledně podmínek aukcí kmitočtů poradil před samotným vypsáním aukce ještě s tajnými službami. Což se stalo a švédská tajná služba (Säpo) ve svém vyjádření radikálně zakázala využití technologií společností Huawei a ZTE na sítích, které by byly postavené na základě aukce kmitočtů, která měla začít 10. listopadu.

Společnost Huawei si stěžovala proti této diskriminaci u regulátora, který stížnost odmítl, protože Huawei není účastníkem řízení – není zájemcem o kmitočty v aukci. Čínský dodavatel proto podal správní žalobu. A švédský správní soud rozhodl, že Huawei má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat a do konečného rozhodnutí v celé věci pozastavil onu podmínku, která Huawei vylučovala z možnosti stavět sítě. Jak soud nakonec rozhodne, není samozřejmě jisté. Nicméně regulátor okamžitě – a správně – reagoval pozastavením procesu aukce. Operátoři bez informace o tom, kolik a které dodavatele nakonec budou moci při stavbě sítí využít, totiž nejsou schopni správně stanovit cenu spektra v aukci.

Toto fiasko ukázalo hned dvě zajímavé věci. Tou první je, že udělat drsný zákaz účasti pro čínské společnosti na základě vágního zdůvodnění typu “zákony v Číně přikazují X” nebo “co je čínské, může být nebezpečné” nakonec u soudů nemusí zafungovat a druhou je, že vyřadit čínské dodavatele, aniž by jim bylo možné bránit se standardním způsobem, který demokratický stát nabízí pro firmy podnikající na jeho území, také u soudů nenajde zastání. To by mělo varovat i české úřady, protože například varování, které proti Huawei a ZTE vydal NÚKIB a které (zatím) uživatelům technologií od těchto firem dává za povinnost zahrnout ho do analýzy a vyhodnocování rizik, také nebylo vydané v režimu správního řízení, kdy by na něj mohly společnosti reagovat běžnými právními prostředky.

Navíc začaly ve Švédsku vybublávat na povrch ještě další věci. Deník Dagens Industri vydal článek, podle kterého se operátoři kontinuálně ptali od loňského podzimu regulátora, zda mohou ve svých 5G sítích, které stavějí již na stávajících frekvencích a budou je stavět i na frekvencích, které získají z připravované aukce, využívat technologie od společnosti Huawei. A do letošního října kontinuálně regulátor PTS říkal, že s tím nemá žádný problém. Problém přišel až v momentě, kdy se zeptal tajných služeb. Operátoři také kritizují posouzení od tajných služeb, které označují za nezákonné, spekulativní a chybné.

Upozorňují pochopitelně na to, že mají-li investovat významné peníze, pak musí mít od státu jistotu, jak chce postupovat. Opět bychom mohli dát paralelu s naší aukcí, která v pátek skončila tak, že spektrum vydražilo pět operátorů a k třem stávajícím a dvěma, kteří už měli spektrum z minulé aukce, se připojil jeden nový. Český stát v aukci nijak nenaznačil, že chce do budoucna operátorům omezovat dodavatele technologií nad rámec toho, co už činí – tedy že vydal Varování před Huawei a ZTE, které musí operátoři promítnout do posouzení rizik, které činí dle zákona. Poté musí podle provedené analýzy zvažovat, jak se k podobnému hardwaru v síti postaví – zda ho pro některé části sítě nepoužívat, zda ho “jistit” technologiemi od jiných výrobců či zda je riziko dostatečně nízké, aby nevyžadovalo přijetí žádného opatření.

Ex post vyřazení některého dodavatele by mohlo znamenat nejen vyšší náklady pro menší operátory, ale i riziko dalších soudních sporů kromě těch, kterými je aukce už nyní zatížena. Stát by si tak měl dobře rozmyslet, jakým směrem chce jít a zda chce rozvoj mobilních sítí zdržovat a omezovat kroky, které nemají nic společného s bezpečností uživatelů, ale mají nakonec velký vliv na koncovou cenu.

Komentáře