Právník Clement Vallandigham měl jasno. Jeho klient byl nevinný. Oběť, která zemřela při salónní přestřelce, si za svůj skon mohla sama. Přesvědčivým důkazem ve prospěch obviněného se ale stala až Vallandighamova smrt vlastní rukou.
Ve Spojených státech je Clement Vallandigham poměrně známou historickou osobou. Tedy aspoň v rodném Ohiu. Politik a vůdce protiválečné demokratické frakce během americké občanské války (1861-1865) se, jak už to bývá, stal po světě známým až svou poněkud bizarní smrtí.
Stalo se to v červnu roku 1871. Vallandigham se po válce vrátil ke svému starému povolání – právu. V ony letní dny zastupoval Thomase McGehana, který byl obviněn z vraždy Toma Myerse během salónní rvačky.
Dramatické vytahování pistole z klečící pozice totiž zřejmě není pouhým filmovým stereotypem z amerických westernů. V praxi takový kousek občas vedl k samotnému zneškodnění střílejícího, jak dokazují tyto dvě nešťastné oběti. Clement Vallandigham byl jednou z nich.
Přesvědčen o nevině svého klienta, předváděl kolegům ve svém hotelovém pokoji, jak během dalších dní porotě dokáže, že Tom Myers se vlastně zabil sám. Myers měl totiž smrtelnou střelnou ránu v břiše a Vallandigham se domníval, že se postřelil, když vytahoval pistoli ze své kapsy, zatímco se zároveň zvedal z klečící pozice.
Ona demonstrace dopadla úspěšně. Pro obviněného Thomase McGehana. Vallandigham si totiž omylem spletl pistoli a při své ukázce použil tu nabitou. Pistole se zasekla o kus jeho oblečení a vypálila mu ránu do břicha.
Clement Vallandigham, který pevně věřil v predestinaci, zemřel druhého dne. Smrtí střelnou zbraní se nevyhnul ani viny zproštěný Thomas McGehan – ten přišel o život o čtyři roky později během další barové přestřelky ve vlastním salónu.
Jan Králík
