Jak ztratit tisíc let starý text? Prostě na něj napište další! Texty psané v dnes už mrtvých jazycích byly schované pod další vrstvou znaků. Na svitky se jednoduše psalo znovu. Další objevy podobného rázu proto nejsou vyloučeny.
Hora Sinaj, na níž měl Bůh Mojžíšovi nadiktovat desatero, skýtá i dnes pozoruhodná tajemství. Úpatí hory je totiž domovem jednoho z nejstarších křesťanských klášterů. Historie kláštera Sv. Kateřiny sahá až do šestého století našeho letopočtu a jeho obyvatelé disponují nejstarší nepřetržitě funkční knihovnou na světě. Mniši tady dodnes střeží starodávné svitky, ale texty v posledních letech ležely ledem. Po barbarských akcích šílenců z Islámského státu se však výzkum znovu rozjel a vyrojilo se hned několik velkých úlovků.
Vědci objevili texty v minimálně dvou mrtvých jazycích – v kavkazské albánštině, kterou se nemluví už více než tisíc let, a v palestinské křesťanské aramejštině – dále texty Hippokratovy a více než 108 stran neznámé starořecké poezie. Texty, které se povedlo odhalit, se nacházely na tzv. palimpsestech. Palimpsest je, volně řečeno, každý materiál, na nějž se psalo dvakrát. V době, z níž objevené texty pocházejí (8. až 12. století), byl totiž pergamen nedostatkový a tak byly využity i radikální techniky recyklace. V této zvláštní praxi byl původní text jednoduše odstraněn a nové sdělení se napsalo na upravený materiál. V horším případě se jednoduše psalo přímo na původní text.
Úkol badatelů byl poměrně jasný, stačilo rekonstruovat, co bylo napsáno na původním materiálu. Vědci tak museli nafotit text z mnoha různých uhlů a vyvinout algoritmy, které starší vrstvu detekovaly. Tyto nové metody jim nyní otevírají nečekané možnosti ve studiu dalších palimpsestů. Někteří dokonce tvrdí, že se jedná o revoluci ve studiu historických textů, a zdá se, že se náš obraz o dobách minulých může díky tomu radikálně změnit.
Jan Korda
A zde se podívejte, kde se ocitnete, když se provrtáte středem Země.
