Byla jedna hodina ráno a celé ukrajinské město Pripjať spalo, když ve tři kilometry vzdálené jaderné elektrárně Černobyl explodoval reaktor číslo 4. V průběhu následujících 2 dnů museli všichni opustit své rodné město, aby se do něj už nikdy nevrátili. Z města Pripjať, které kdysi tepalo životem, se tak na dlouho stala opuštěná a nebezpečná zóna.
V dobách největší slávy v ukrajinském městě žilo přes 50 000 lidí, převážně pracovníků nedaleké jaderné elektrárny Černobyl a jejich rodin. Po výbuchu se z něj stalo „město duchů“. Nikdo v něm nežije a budovy postupně chátrají. Prostředí nenasáklo jen radioaktivitou, ale také zvláštně podmanivou a nezaměnitelně magickou atmosférou. Tu autenticky zachytil polský fotograf Adam Bojanowski.
Město Pripjať se začalo stavět v roce 1970. Pro nízký věkový průměr obyvatelstva se mu přezdívalo „město mladých“. Drtivá většina z nich byla zaměstnána právě v jaderné elektrárně Černobyl.
Během deset dní trvajícího požáru elektrárny se do ovzduší uvolnilo enormní množství radiokativních látek. Podle některých zdrojů šlo o více než 90násobek hodnoty, kterou měla na svědomí atomová bomba shozená na japonské město Hirošima. Tragédie zasáhla životy a zdraví těch, co žili v blízkosti elektrárny, tedy i lidí v Priprijati.
Dnes ve městě najdeme mnoho stop, které značí ukvapený odchod obyvatel. Na zemi běžně uvidíte věci tak, jak je lidé tehdy ve spěchu upustili: léky, plynové masky, hračky …
Pripjati dost možná zbývá posledních několik let života. Pak by podle některých politických prohlášení měla být pochována pod troskami odstřelených budov.
Jan Korda
Příběh Japonského vojáka se srdcem ze železa, který bojoval ještě 29 let po kapitulaci císařství, čtěte zde.
