Wladyslaw Szpilman se stal polským národním hrdinou poté, co jeho osudy ve varšavském ghettu za druhé světové války zachytil v oskarovém snímku Pianista režisér Roman Polanski. Nová kniha však na jeho činy vrhá stín pochybností. Hudebník, který je již deset let na onom světě, je v ní obviňován z kolaborace s gestapem.
Szpilmanovy válečné osudy zpochybňují tvrzení v nové knize nazvané Obviněná: Wiera Granová. Biografie z pera Agaty Tuszynske popisuje životní pouť polské kabaretní zpěvačky, které se podařilo uniknout z varšavského ghetta.
Autorka v ní cituje z osobních zápisků zpěvačky. O Szpilmanovi píše jako o muži gestapa. Hudebník prý také patřil k několika obyvatelům ghetta, kteří se dali dohromady kvůli tomu, aby jí zabili.
Szpilmanův syn Andrzej se obrátil na soud, aby nařídil stažení knihy z obchodů. „Můj otec zveřejnil své deníky pod titulem Smrt města ihned po válce a nikdo z těch, kdo přežil zničení ghetta, jeho verzi událostí nekritizoval,“ řekl listu Der Spiegel Andrzej Szpilman. „Můj otec byl oběť nacistů, a ne kolaborant,“ dodal.
Pochybná morálka slečny K.
Podle polských médií je kniha pokusem očistit jméno Granové. Zpěvačka po válce čelila obvinění z kolaborace, soud ji však kvůli nedostatků důkazů osvobodil. U soudu proti ní svědčil i hrdina Polanského filmu.
Granová později emigrovala do Izraele, ale nová obvinění ji přinutila přestěhovat se do Francie. Zde vystupovala spolu s Maurice Chevalierem nebo Charlesem Aznavourem.
Sám Szpilman jí ve svých vzpomínkách zachytil jako „Slečnu K.“ – krásnou ženu s pochybnou morálkou. Podle Andrzeje Szpilmana autorka její biografie záludně opakuje obvinění ženy, která je již tři roky po smrti a nemůže svá tvrzení dokázat.
Historici varšavského ghetta se shodují na tom, že mezi Szpilmanem a Granovou panovala určitá animozita. Několik umělců, kteří v ghettu spolupracovali s Granovou, byli kvůli kolaboraci odsouzeni za války polskými a židovskými odbojáři k smrti.
