Je tomu už pár let, co archeologové v Polsku nalezli kupu zvířecích kostí z doby ledové. Teprve nedávno ale přišli na to, že některé z nich patřily malému dítěti, kterého nejspíš zabil a pozřel obrovský opeřenec. Ten buď malého neandertálce napadl, usmrtil a sežral, nebo na něm hodoval jako na již nalezené mrtvole.
Tělesné pozůstatky ležely po 115 000 let v jeskyni Ciemna nedaleko Krakova a staly se tak nejstarším nálezem svého druhu v Polsku, druhý nejstarší nález předčily rovnou o víc jak 50 000 let.
Protože byly původně objeveny spolu s kostmi zvířecími, trvalo vědcům několik let, než zjistili, že dvě malé kůstky patřily asi 5 až 7 let starému neandertálskému dítěti, které stihl nemilý osud v útrobách okřídleného tvora.
Pouhý jeden centimetr dlouhé kostičky původně tvořily dětskou ruku, šlo o články prstu. Analýza odhalila značné množství malých dírek, tvořících pórovitý povrch – výsledek cesty skrz trávicí ústrojí dosud nepoznaného velkého ptáka.
Není těžké si představit, že tvorové obývající naši zeměkouli před několika sty tisíci lety byli schopni zabít a sežrat sedmileté dítě. U letu schopných ptáků mohlo rozpětí křídel dosahovat až pěti metrů! To je třeba případ největšího létajícího severoamerického dravého ptáka, který vyhynul v období pozdního pleistocénu: Aiolornis incredibilis. Podobal se dnešním kondorům, ti jsou ale s třímetrovým rozpětím křídel na svého předka stále „krátcí“.
„Nedávno“ vyhynulý orel Haastův
Ke krvelačným ptákům schopných zabít dítě nemusíme chodit ani tak daleko do minulosti. Obrovitý orel Haastův vyhynul okolo roku 1400 na Novém Zélandu. Závislý na lovu dalšího gigantického (téměř čtyřmetrového) vyhynulého tvora – ptáku moa, vymřel spolu s ním.
Jan Králík
