Stuckie neboli „Uvízlouš“, jak by se dala přezdívka daná nešťastnému pejskovi přeložit, zazděná kočka, která na vás vybafne při rekonstrukci domu, nebo utonulé mamutí mládě – dokonale zachovaná mumifikovaná stvoření nás uchvacují svými bizarními smrtelnými příběhy.
Stuckie – pes 50 let zaseknutý v kmeni stromu
Mumifikovaného psíka objevili chataři v americké Georgii někdy v osmdesátých letech minulého století. Sekali dubový háj, a když naložili horní (!) část kmene stromu na náklaďák, nakoukl jeden z osazenstva do dutého kmene. Spatřil perfektně mumifikovaného pejska s vyceněnými zuby – jak se v posledních chvílích stále pokoušel dostat se ze svého dřevěného vězení.
Nejspíš se jednalo o štěně loveckého psa, který v 60. letech proháněl něco jako veverku vnitřkem dutého stromu. Šplhal tak vysoko, až se úspěšně zasekl v úzké části kmene – a nebylo (doslova) cesty zpět.
Stuckie měl ale „štěstí“ na typ stromu, ve kterém se zasekl – dub košíčkatý totiž obsahuje třísloviny, jež slouží mimo jiné i k opečovávání zvířecí srsti – zabraňuje rozkladu a tak se z něho ve velmi vhodných podmínkách stala dokonalá mumie, zamrzlá v čase. Stuckie, jak ho pojmenovali chataři, byl odvezen do místního muzea a stal se velkou atrakcí.
Mrtvá kočka zazděná ve zdi
V Devonu našel při rekonstrukci svého starého domu Richard Parkson, ředitel pohřební služby (haha), ve zdi zazděnou mumifikovanou kočičku. Před 400 lety to byla v Evropě běžná praxe – kočky byly vkládány do zdí, aby odháněly zlé duchy a čarodějnice. Parkson plánuje kočku, která tak věrně „chránila“ jeho dům po celá staletí, vložit zpátky na její původní místo.
Mamuťátko Ljuba
Tahle 30 dnů stará mamutí holčička si vysloužila označení nejlíp prezervovaného mamutího mláděte. Zemřela téměř před 42 tisíci lety na Sibiři, udusila se bahnem, zřejmě při nešťastném pokusu o přejití řeky. Její dokonale zachovalé tělo s nedotčenými orgány prozkoumali vědci, kteří dokonce nalezli v jejím žaludku stopy matčina mléka.
Egyptské kočičky
Ještě dávno předtím, než Egypťané začali mumifikovat zvířectvo jako obětiny pro své božstvo, balzamovali své mazlíčky, protože i na ně se vztahovala víra v posmrtný život – někdy ale zemřel pán dřív než jeho pes, existují i takové nálezy, které dokazují, že zvíře bylo zabito po smrti svého pána, aby ho doprovodilo na onen svět. Starověcí egyptští páníčci kočičích miláčků si po jejich odchodu dokonce na znak zármutku oholili jedno ze svých obočí – a truchlili, dokud jim znovu nenarostlo. Nejčastěji se mumifikovaly kočky, hlavně jako náboženská oběť bohyně Bastet, ale často najdeme psy, gazely, opice nebo krokodýly.
Pokud si i vy chcete na věky uchovat své mazlíčky, můžete. V poslední době se objevuje mnoho firem, které poskytují truchlícím majitelům možnost mumifikace zvířátka.
A zde si přečtěte o králi tak ošklivém, že děsil vlastní manželku.
