Ve středu 26. ledna 1972 se mladá srbská letuška, tehdy čerstvě dvaadvacetiletá Vesna Vulović, stala držitelkou asi nejtraumatičtějšího Guinnessova světového rekordu vůbec.
Ten den k večeru uslyšel Bruno Honke křik linoucí se z kopců blízko jeho bydliště, obce Srbské Kamenice (v našem tehdejším Československu). Neváhal a okamžitě běžel zjistit, co se stalo. A spatřil vskutku hrůzný obraz – trosky letadla, které chvíli předtím explodovalo v oblacích, a v nich bosou ženu oblečenou v tyrkysové uniformě zbrocené krví. Byla to mladá srbská letuška, která se zrovna stala držitelkou asi nejtraumatičtějšího Guinnessova světového rekordu.
Narodila se třetí lednový den roku 1950 v Bělehradě. Pubertu prožívala v divokých šedesátkách a milovala The Beatles, proto se po prvním ročníku na vysoké škole rozhodla odejít do Londýna, aby si zlepšila angličtinu. Poznala tu svobodný, živelný a otevřený svět západního velkoměsta a od té doby si byla jista, že nezůstane ve své rodné (tehdejší) Jugoslávii. Setkání s její kamarádkou, která měla na sobě krásně padnoucí uniformu letušky, bylo (možná trochu povrchní) poslední kapkou a Vesna věděla, kde je její budoucnost.
Vesna se stala letuškou, i když kvůli velmi nízkému tlaku potají před lékařskou prověrkou vypila několik „šotů“ silného kafe, jinak by ji ze zdravotních důvodů k práci nepustili. Nízký tlak jí zřejmě později paradoxně zachránil život.
Vesna létala pouhých osm měsíců, když ji přiřadili (přitom se tehdy jednalo o nechtěnou záměnu jmen) k letu 367 ze Stockholmu do Bělehradu se zastávkou v Kodani. Nadšená Vesna chtěla objevovat krásy města, ale dle její výpovědi ostatní členové posádky její nadšení nesdíleli a pilot byl dokonce dvacet čtyři hodin zamknut ve svém pokoji. 26. ledna v 15:15 letadlo vzlétlo a o pouhých 46 minut později udeřila pohroma. Exploze v zavazadlovém prostoru. Letoun se ještě ve vzduchu rozpůlil vedví a následoval pád k zemi z výšky 10 050 metrů. Bombu do letadla umístila chorvatská separatistická skupina Ustašovců, která se k útoku hrdě přihlásila.
Většina cestujících byla z letadla vysáta ven, ale Vesna, která zrovna obsluhovala jídelní vozík, byla právě jím během pádu přimáčknuta k části letadla, která dopadla do hustě zalesněné a zasněžené oblasti. Její nízký tlak zapříčinil rychlé omdlení a tím pádem i značnou úlevu pro srdce, které by v takové situaci mohlo vypovědět službu.
Bruno Honke, který byl na místě jako první, byl za 2. světové války vojenským felčarem, a tak dokázel Vesnu udržet na živu až do příjezdu záchranářů. Po pár dnech kómatu v pražské nemocnici se Vesna probudila ochrnutá od pasu dolů, se zlomenýma nohama a třemi obratli, frakturou lebky a mnoha vnitřními zraněními. Po usilovné péči československých lékařů byla ale Vesna nakonec schopna vstát a znovu chodit.
Nejbizarnějším momentem jejího života určitě bylo udělení Guinnessova světového rekordu za přežití volného pádu bez padáku z největší výšky. To jí udělil její milovaný idol z The Beatles – Paul McCartney. Doslova osudový moment jejího života.
Z Vesny se díky tomuto smutnému rekordu stala ze dne na den celebrita. Josip Broz Tito ji neváhal státně vyznamenat, dokonce na její počest složil srbský populární folkový zpěvák hitovku „Letuška Vesna“, pocty se jí dostalo i u nás v Srbské Kamenici – prohlásili jí za čestnou občanku téhle ústecké obce a její zachránce Honke pojmenoval svou vnučku narozenou šest týdnů po osudném pádu Vesna.
Díky amnézii si Vesna nevybavovala tragický moment exploze a pádu letadla, po rekonvalescenci tak doufala v pokračování svého vysněného zaměstnání, ale aerolinky se bály přílišné publicity a Vesnu zařadily na pozici administrativní pracovnice.
Celý život ji však pronásledoval pocit viny – viny za to, že přežila. S tímto syndromem se potýká mnoho osob, které přežily nějakou traumatizující událost a Vesna si kladla otázku proč přežila zrovna ona, měla sžíravý pocit, že si přežít nezasloužila.
Její kariéra skončila v devadesátých letech, potom co si dovolila zúčastnit se protistátních protestů a promluvit proti Slobodanu Miloševićovi – jeho podporovatelé proti ní spustili kampaň zpochybňující průběh celé tragédie a snažili se prosadit konspirační teorii tvrdící, že letadlo sestřelila československá armáda a že Vesna vlastně nespadla ani z takové výšky, jak se předtím tvrdilo. Zemřela den před Stědrým dnem roku 2016 ve věku 66 let.
Anna Samsová
A zde si ještě přečtěte o tajemném českém učenci Janu Keferovi, který odmítl pracovat pro Hitlera a zaplatil za to svým životem.
